Podle odborníků má největší vliv na růst mezd především tvorba volných pracovních míst. Tím se podle nich potvrdilo, že ke zvyšování mezd nedochází politickou cestou, jak se mnozí domnívali.

I přesto, že v příštím roce minimální mzda nijak rekordně nevzroste, bude její hodnota přesahovat růst průměrné mzdy. Institut INESS uvedl, že v příštím roce by měla na Slovensku výše mzdy, pod jejíž úrovní je zakázáno pracovat, dosáhnout 520 eur (cca 13 400 Kč). Slovensko však není jedinou v zemí, v níž dojde k takovému prudkému růstu.

„Klíčovým důvodem je především příznivé ekonomické prostředí vytvářející velkou poptávku po pracovní síle. Případné negativní dopady zvyšování minimální mzdy jsou v období silného růstu málo výrazné. To umožňuje politikům stanovovat odvážné cíle," domnívá se INESS.

Jak uvádí portál, zvyšování minimální mzdy se proto neodvíjí od úvah o přiměřeném růstu kupní síly této mzdy.

„Minimální mzda se stala nástrojem politického marketingu, který ignoruje její reálné ekonomické dopady. Veřejnost je politiky držena v iluzi, že mzdy pracovních míst, které nevyžadují kvalifikaci a zkušenosti, by nerostly. I pro lidi bez kvalifikace ale platí, že nejlepším udržitelným zdrojem růstu mezd je soutěž zaměstnavatelů o zaměstnance," uvádí se ve studii INESS.

Portál také píše, že v příštím roce by se země jako Slovensko, Polsko a Česko měly dostat na stejnou úroveň minimální hrubé mzdy. Zde je ale podle odborníků velmi důležitý poměr minimální mzdy k průměrné mzdě a její čistá hodnota. Odborníci podotýkají, že v Česku je minimální mzda v současné době asi o 4 eura (cca 100 Kč) vyšší.

Umělé zásahy do trhu práce

Institutu INESS se také nelíbí to, že vláda nebere ohled na dopady umělých zásahů do trhu práce, stejně jako na ohrožení pracovních míst v zaostalých regionech.

Jak se píše v článku, minimální mzda by v Česku v roce 2019 měla dosáhnout 43 % průměrné mzdy, kdežto na Slovensko by to mělo být až 48 %.

Nicméně odborníci podotýkají, že relativní výše minimální mzdy bude mít rozdílné dopady na trh práce a že prudké zvyšování minimální mzdy nevytvoří pracovní místa například v okresech, kde je vysoká míra nezaměstnanosti.

„Negativní vlivy vysoké minimální mzdy na tvorbu pracovních míst jsou podle INESS důvodem, proč by měla vláda přehodnotit způsob jejího stanovení," uvádí se doslovně na portálu. „Právě kvůli velké regionální diferenciaci by měla zvážit její rozšíření podle krajů," dodává závěrem INESS.