Satu Kahkonen podotkla, že Kyjev stále nepřekonal důsledky krize z předchozích let.

„Příjem na obyvatele je stále nižší než údaje za roky 2014-2015," uvedl expert.

Podle Kahkonen existuje riziko, že statní reformy se zastaví kvůli volbám nebo „se otočí v opačném směru".

Po událostech v roce 2014 ukrajinská ekonomika klesá: klíčové odvětví se nevyvíjejí, činnost největších továren je zastavená. Kyjev se pokouší provést ekonomické reformy, přičemž čerpá půjčky od MMF, což nakonec ovlivňuje blahobyt občanů: poplatky za bydleni stále rostou, zatímco mzdy a důchody jsou stále na nízké úrovni. Situace se také zhoršuje z důvodu bezprecedentní úrovně korupce, růstu stínového sektoru, rozpadu hospodářských vztahů s Ruskem a politiky vůči Donbasů, informuje RIA Novosti

Zahraniční dluh Ukrajiny vzrostl v letech 2016-2017 o 18,9%, resp. O 10,9% a za pouhých pět let — od počátku roku 2013 do začátku roku 2018 — se poměr veřejného dluhu k HDP téměř zdvojnásobil: z 36,6 na 71,8 procent.

Jak říká Ron van Ruden, vedoucí mise Mezinárodního měnového fondu, ukrajinská ekonomika bude potřebovat celou generaci, aby dohnala Evropu.

Bývalý guvernér Oděsy Michail Saakašvili poznamenal, že Ukrajina za příznivých podmínek opět dosáhne úrovně roku 2013 o dvacet let.