Stínové bankovnictví v Číně
Objem půjček stínového sektoru dosáhl téměř sedmi bilionů dolarů. MMF se domnívá, že tato bublina je schopna narušit ekonomiku země a zahájit tím novou asijskou krizi podobnou zhroucení roku 1997.
Dalším důvodem k obavám je růst mezinárodních bank, jako je JPMorgan a průmyslová banka Číny, které přesahují i největší finanční instituce před krizí v roce 2008. Teď, stejně jako tehdy, říkají, že takové struktury jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly. Zkušenost společnosti Lehman Brothers však ukazuje něco jiného.
Obchodní protekcionismus
Zvýšené obchodní napětí, geopolitická nestabilita a politická nejistota ve velkých ekonomikách mohou vést k „náhlému zhoršení nálady investorů, což způsobí silný pokles světových kapitálových trhů a prudké zpřísnění světových finančních podmínek".
Podle odhadů MMF je v zemích s rozvojovou ekonomikou (s výjimkou Číny) ohrožen kapitálový odliv více než sto miliard dolarů za čtyři čtvrtletí za sebou, což je srovnatelné v porovnání se světovou finanční krizí v roce 2008.
Obrovský dluh
Politická rozhodnutí, která následovala po bankrotu společnosti Lehman Brothers, uvedla světovou ekonomiku do podmínek, kdy průměrný poměr dluhu k HDP z předkrizových 36 % vzrostl na 52 %, uvedla Lagardeová.
Podíl rozvíjejících se trhů ve světovém HDP k paritě kupní síly je 60 % a před krizí to bylo 45 %. To znamená, že rozvinuté země se stále neobnovily po ráně v roce 2008.