Vypadalo to tak, že manželství bylo to poslední, o čem Lulu přemýšlela. Měla mnohem větší zájem o kariéru a vzdělání. Dříve působila jako novinářka na volné noze a poradkyně pro komunikaci v Mezinárodní organizaci pro migraci. Následně získala bakalářský titul na Univerzitě Macquarie v Austrálii. A tady byla pozvána k získání magisterského titulu na Oxfordu. Lulu byla v sedmém nebi.

"Jsem velmi cílevědomý člověk. Chci svůj život věnovat vzdělání a vědě."

Ale rodina měla jiné plány. Moc se těšili, až se dívka konečně usadí a založí rodinu. Podle Luly jí otec napsal svatební řeč, když jí bylo teprve 16 let. Unavená neustálým tlakem studentku napadl podivný způsob, jak uklidnit rodiče. Po návratu do rodné Ugandy v létě zařídila svatební obřad.

„Moje rodina se mě ptala, kdy už se vdám, je to v Ugandě velmi důležité. Kdy už založím rodinu a porodím děti."

Dívka řekla přátelům o svém plánu, ti jí pomohli s organizací. Vytiskli pozvánky, sháněli peníze na šaty a bratr dokonce upekl dort. Nakonec Lulu utratila pouze 2 libry za taxík. Ceremoniál byl naplánován k jejím 32. narozeninám. Když dorazili hosté, musela jim vysvětlit, kdo je ženich. Lula řekla, že si vezme sama sebe. A vyměnila sliby sama se sebou před svým kamarádem, který dělal kněze.

Navzdory tomu, že mnozí byli v šoku a rodiče vůbec nepřišli, dívka je se svým rozhodnutím spokojená. Navíc je takové manželství právně stále ještě považováno za neplatné. Jelikož v její zemi často jen manželství může zajistit finanční blahobyt ženy, Lulu teď sbírá peníze v crowdfundingovém prostoru, aby si sama zaplatila za studium.

„Byla jsem moc šťastná. Bylo tam hodně kamarádů a také zahraniční i místní novináři, režiséři. Přátelé mi pomohli zaplatit za první ročník. Nyní vybírám za druhý."