Výbuch Vesuvu byl jednou z nejničivějších katastrof v historii lidstva, při které byla za dva dny zničena starořímská města Pompeje, Herculaneum a Stabiae, která ležela nejblíže k úpatí sopky.

Ve své práci vědci prozkoumali kosti zemřelých v Herculaneu a zjistili, že jejich smrt byla okamžitá. Na kostech a uvnitř lebek zemřelých byla objevena minerální usazenina červené a černé barvy. Chemická analýza látky ukázala, že obsahuje hodně železa a jeho oxidů.

Podle vědců tento nález svědčí o tom, že krev v lidech se začala vařit a okamžitě se měnila na páru. „K takovému efektu dochází na závěr současného přímého vlivu vysokých teplot a intrakraniálního tlaku páry (tlaku uvnitř lebky), která byla vyvolána vařením mozku, což nakonec vedlo k výbuchu lebky," uvádí vědci v článku.

Navíc vědci poznamenali, že během výbuchu se mnozí obyvatelé měst snažili před lávou, jejíž teplota dosahovala 200 až 500 stupňů, zachránit na pobřeží, nakonec se však všichni dostali do pasti a zemřeli.