Ačkoli mnozí lidé v Srbsku mají „bolestivé“ vzpomínky na bombardování NATO v roce 1999, bylo to vlastně proto, aby byli zachráněni před vlastní vládou, prohlásil v Bělehradě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.     

Stoltenberg odpovídal na otázky týkající se bombardování a kampaně NATO proti vládě bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče během setkání se studenty Bělehradské univerzity.

„Zdůraznil jsem, že jsme to udělali, abychom zachránili civilisty a zastavili Miloševičův režim,“ řekl Stoltenberg, jehož citovala místní média s tím, že místní obyvatelé mají na tyto události bolestivé vzpomínky.

Takže NATO chce spojenectví a aby se Bělehrad „díval do budoucnosti“. Stoltenberg se také pochlubil „vynikajícím vztahem“ mezi NATO a Srbskem a dodal, že vojenský blok „respektuje“ rozhodnutí Bělehradu nepřipojit se k alianci. Přesto tvrdil, že NATO chce být „partnerem“ Srbska.

Stoltenberg také uvedl, že NATO podporuje „dialog“ mezi Srbskem a jeho separatistickým regionem, který se stal samozvaným státem Kosovo, a to nejen diplomaticky, ale také „ve formě KFOR“ – mezinárodní mírové síly pod vedením NATO nasazené v Kosovu.

Jeho slova přišla asi týden po krátké eskalaci napětí mezi Bělehradem a Prištinou vyvolané návratem vůdce Kosova do severní části odtrženého regionu, kde sídlí Srbové, kteří odmítají uznat pristinskou autoritu. KFOR zůstal během incidentu nápadně neaktivní, podle některých zpráv, zatímco jiní naznačovali, že síly pod vedením NATO zástupce Kosova na jeho cestě doprovázely.

V březnu roku 1999 NATO zahájilo letecké útoky na tehdejší Jugoslávii bez mandátu Rady bezpečnosti OSN poté, co obvinilo Bělehrad z „nadměrného a nepřiměřeného použití síly“ v konfliktu s povstaleckými muslimskými etnickými Albánci v oblasti Kosova, které o devět let později, v roce 2008, jednostranně vyhlásilo nezávislost.

Během bombardování NATO shodilo „mezi 10 až 15 tunami ochuzeného uranu, což způsobilo velkou ekologickou katastrofu“ a podnítilo Srby, aby NATO soudili kvůli těmto aktivitám, které spojily s nárůstem onemocnění souvisejících s rakovinou v celém regionu.

„V Srbsku každoročně onemocní 33 000 lidí. To je jedno dítě denně,“ uvedl člen mezinárodního právního týmu, který podal žalobu. Sám Stoltenberg v roce 2015 vyjádřil „politování“ nad civilními oběťmi bombardování NATO v roce 1999.

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj