Při odpovědi na otázku zpravodaje listu Izvestija o tom, jestli po volbách hodlá nastolit otázku uznání Krymu za součást Ruska na úrovni Bosny a Hercegoviny, Dodik odpověděl: „Samozřejmě, přijdu s tímto návrhem a hodlám usilovat o uznání statusu Krymu na úrovni Bosny a Hercegoviny."

Dal přitom na srozuměnou, že se v této otázce neobává nátlaku ze strany Kyjeva. „Na koho může Ukrajina vyvíjet nátlak? Ukrajinský velvyslanec na to několikrát zareagoval, ale už si ani nepamatuji v jaké formě," řekl.

„Ukrajina má nyní řešit vnitropolitické problémy a určit svou zahraniční politiku — pochopit, že Západem generovaná pozice Kyjeva měla na zemi záporný a zhoubný vliv. Tato země musí začít normalizovat vztahy s Ruskem. Za dané situace jde spíše o nátlak ze strany západních zemí. A tak se stávalo často," řekl Dodik.

„Rozumíte, to všechno je velká geostrategická hra. Události na Krymu probíhaly v demokratičtějším ovzduší než odtržení Kosova od Srbska. A přesto USA a většina jejich spojenců uznávají nezávislost Kosova," řekl v závěru Milorad Dodik.