Jak uvedl Platzeck v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk, v průběhu mnoha let se mezi Ruskem a Německem vytvářely partnerské vztahy, které měly blízko k tomu, aby přešly do přátelských. „To se jasně změnilo. Vztahy jsou více než chladné," oznámil a zároveň zdůraznil, že je nutné podporovat dialog.
Vztahy RF a západních zemí se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině, kde v roce 2014 došlo ke státnímu převratu, a okolo Krymu, který se znovu připojil k RF. Západní státy obvinily RF ze zasahování do věcí na Ukrajině a zavedly sankce. Moskva přijala odvetná opatření, opakovaně odmítala obvinění a oznamovala, že komunikace pomocí jazyku sankcí je kontraproduktivní. V poslední době se na Západu stále častěji ozývají hlasy o nutnosti zrušení sankcí proti RF.
„Nyní musíme koukat, kde můžeme najít společné zájmy, abychom zase dosáhli velké předvídatelnosti… Já už nemluvím o partnerství, přátelství nebo podobných věcech. Je mi to velmi líto, ale tyhle časy jsou pryč," dodal a poznamenal, že takovým společným zájmem je pro obě země projekt Severní proud 2.
„Severní proud 2 se skutečně může stát klíčovým projektem našich vztahů," oznámil. Pokud podle něj bude projekt realizován, možná to pomůže i k dosažení progresu v regulaci na východě Ukrajiny.
Platzeck také zdůraznil, že intenzivní vzdorování Američanů proti tomuto projektu je způsobeno pouze ekonomickými důvody a touhou po prodeji svého LNG v Německu.
Plynovod Severní proud 2 má přepravovat 55 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně po dně Baltského moře. Bude procházet podél stávajícího plynovodu Severní proud přes teritoriální vody či výhradní ekonomické zóny zemí, které se nachází na pobřeží Baltského moře, tedy Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Ze všech těchto zemí se již čeká pouze na povolení Dánska.
Společnost Nord Stream 2 AG, která bude provozovatel plynovodu, podala v srpnu žádost na alternativní trasu, aby se vyhnula Dánsku.