Svůj podíl na tom má i Rusko. A jak uvádí deník, odmítání alkoholu mezi Rusy v mnoha ohledech ovlivnila také vládní kampaň zaměřená proti alkoholu.

Téměř třísetletá tradice britských poslanců, kteří diskutovali o politických záležitostech nad skleničkou v barech, se postupně stává minulostí, uvádí Christian Science Monitor. Tradice, která byla jakousi normou ještě na počátku 70. let, je generaci mladých politiků poněkud cizí. Deník uvádí, že jedním z důvodů je velká publicita moderního života, s čímž souvisí strach z toho, že se veřejně objeví v negativním světle, stejně jako růst počtu žen v politice, které jsou méně náchylné k pití alkoholu.

Nicméně příklad s politiky rozhodně není výjimkou potvrzující pravidlo, ale je součástí globálního trendu. Deník uvádí také údaje Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které počet lidí pijících alkohol klesl po celém světě o 5 % a v Evropě o celých 10 %. Je pozoruhodné, že nejvíce k tomu přispěly především země východní Evropy, Rusko a také převážně mladá generace.

Christian Science Monitor přitom tvrdí, s odvoláním na slova zaměstnance WHO Vladimira Poznyaka, že tento jev není spojen jen s novými trendy ve společnosti, ale také s vládními opatřeními. Jako příklad uvádí deník Rusko, tedy zemi, která má již od pradávna problémy s užíváním alkoholu. Vláda Vladimira Putina posílila kontrolu nad výrobou a distribucí alkoholu, zakázala prodej alkoholu nezletilým osobám, omezila počet prodejních míst alkoholických nápojů a zvýšila pokuty za řízení pod vlivem alkoholu. Dále pak odstartovala masivní veřejnou kampaň o nebezpečí konzumace alkoholu.

Podle deníku tato zmiňovaná opatření přinesla hmatatelné výsledky — počet lidí konzumujících alkohol v Rusku prudce klesl, stejně jako úmrtnost na alkoholismus. Deník také cituje názor odbornice z Levada-Center Tatjany Lysovové, která definuje dvě společenské vrstvy v Rusku, které snížily spotřebu alkoholu z vlastních důvodů. První vrstvou je dělnická třída, která začala konzumovat méně alkoholu z důvodu ekonomické krize a následného růstu cen a poklesu reálných příjmů. Druhou skupinou jsou lidé s vysokými příjmy a vysokoškolským vzděláním, kteří změnili svůj životní styl díky statní kampani odmítající alkohol.

Dalším příkladem, který uvádí Christian Science Monitor, je Japonsko se svou dlouholetou tradicí firemních večírků s velkou spotřebou alkoholu. Deník cituje analytika Naiko Kuga z Výzkumného ústavu NLI a zdůrazňuje, že tato tradice je čím dál tím méně populární. Jedním z důvodů je ekonomický pokles, stárnutí obyvatelstva a zdravý životní styl, který je teď v módě. Autor článku také poukazuje na to, že roli může hrát i plnohodnotná konzumní společnost vytvořená v Japonsku, která kromě pití alkoholu poskytuje velký výběr volnočasových aktivit. Podle Národního daňového úřadu Japonska klesla konzumace alkoholu v zemi celkem o 13 % v porovnání s nejvyšší hodnotou z roku 1996. Pokles konzumace alkoholu je přitom nejvíce patrný právě u mladých lidí.

Podobný trend mladé generace však není typický jen pro Japonsko, zdůrazňuje Christian Science Monitor. Podle výzkumů, které realizuje Národní statistický úřad Velké Británie, počet obyvatel ve věku 16-24 let, kteří vůbec nekonzumovali alkohol, stoupl od roku 2005 celkem o 4 %. Časopis také konstatuje, že kompletní odmítání alkoholu je typičtější pro jiné etnické skupiny než pro etnické Brity. Mimo jiné se trend „střízlivosti" stává stále více populárním i ve studentském prostředí. Deník jako příklad uvádí iniciativu Jamese Kinga z Linacre College na Oxfordské univerzitě, který podporuje změnu představ o barech jako o prostorech pro komunikaci, nikoliv vyloženě o prostorech, kde se jen pije.

Jeden z problémů, jak píše deník, však spočívá v tom, že rodiče, kteří si neuvědomují poslední trendy, pokračují v tradiční domácí výchově dětí k alkoholu, a to na základě logiky, že dříve či později ho stejně začnou pít.