Někdo ho označoval za „historické", protože šlo o přejmenování státu jako podmínka evropské integrace, což by ukončilo 27letý spor s Řeckem, ve kterém existuje provincie na severu země se stejným názvem. Co se týče výsledku referenda, 91 % voličů se vyslovilo pro změnu názvu, Skopji gratuloval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zřejmě toto přání vedení balkánského státu moc neuklidnilo, po zmařeném referendu potřebují podporu, pro tu si do Prahy přijel Ďorge Ivanov," sdělil Sputniku svůj názor pražský politolog Jan Miklas.

Miklas: Proč ale tuto podporu hledá právě v ČR u prezidenta Zemana? Podle mého názoru je to tím, že ČR s Makedonií nemá žádné neshody a ‚třecí plochy‘ jako například v případě Řecka — viz. historický spor o název Makedonie a její nezávislosti. Navíc v případě Řecka mohou nyní být určité problémy v této otázce, kdy se Řecko může díky nepodařenému referendu začít negativně stavět ke vstupu Makedonie do EU a NATO. V případě Česka tak hrají pozitivní úlohu nejen absence třecích ploch, ale také spolupráce mezi Makedonií a ČR při ochraně makedonské hranice v nedávné uprchlické krizi. Prezident Ivanov nejspíše opravdu hledal u prezidenta Zemana podporu. A našel ji. Po setkání s makedonským kolegou Zeman prohlásil, že balkánská země je již dnes přirozenou součástí Evropské unie, protože jí brání hlídáním svých hranic, přes které vedla balkánská migrační trasa. Nicméně se zdá, že pro Zemana i Ivanova jsou priority odlišné. Zatímco Ivanovi jde především o podporu vstupu do EU a NATO, který Zeman jako prezident členské země EU a NATO může legitimizovat, tak Zemanovi jde o jinou prioritu — přilákat z Makedonie pracovní sílu do ČR. Navíc Zemanova víceméně diplomatická nic neslibující podpora vstupu Makedonie do euroatlantických struktur je rozhodně něco jiného, než kdyby Miloš Zeman vyjádřil podporu euroatlantické integrace například Ukrajině či Gruzii, čímž by se přihlásil do tábora protiruských štváčů.

Referendum v Makedonii je uznáno za neplatné kvůli nízké účasti obyvatel. Jak byste tuto lhostejnost lidí ohodnotil?

Myslím, že zde existuje několik různých faktorů. Na jedné straně hraje roli strach ze ztráty identity. Je také zřejmé, že pro významnou část Makedonců je otázka zapojení jejich země do euroatlantických struktur opravdu lhostejná. Kdyby totiž nebyla, hlasování by se zúčastnili a hlasovali by pro změnu názvu země — i když by to vlastně znamenalo ústupek Řecku. Je tak vidět, že Makedonce nejenže příliš nezajímá formální název jejich země — zda se budou nazývat Makedonie či Severní Makedonie — ale ani příliš nestojí o EU ani NATO, což ukázala právě nízká účast v referendu. Jen něco přes 30 % všech oprávněných voličů. V podstatě to ukázalo pragmatismus a zdravý rozum Makedonců. Mimochodem po zrušení referenda — kvůli nízké účasti — nedošlo k v ulicích k žádným nepokojům a demonstracím na podporu NATO a EU, to už o něčem vypovídá…

Moskva neskrývá svůj negativní postoj k rozšíření NATO o Makedonii. Jaký je váš názor?

Vstup Makedonie do NATO posiluje obklíčení členskými státy aliance Srbska, prakticky jediného spojence Ruska v balkánském regionu. Jde zde také jednoznačně o geopolitickou hru na známou variaci — pokusu o vytlačení Ruska ze sféry, kde má svoje zájmy, což Balkán jednoznačně je, třebaže nemá pro Rusko takovou důležitost jako ‚blízké zahraničí‘. Nicméně na Balkáně leží právě pro Rusko spřátelené a kulturně velmi blízké Srbsko. Navíc Balkán hraje důležitou roli i v případných tranzitních projektech ropovodů a plynovodů z východu na západ, může být z pohledu Ruska považován i jako ‚brána do Středomoří‘. Jako příklad snahy, jak se zde západ snaží vytlačit Rusko, muže být třeba nátlak na Bulharsko ze strany EU, aby odmítlo ruský projekt Jižní proud. Chci připomenout, že tento plynovod měl vést právě přes Bulharsko a další země Balkánu do Maďarska a dále na západ. Nutno dodat, že Bulharsko tomuto poměrně nevybíravému tlaku ze strany EU podlehlo. Nicméně já osobně si myslím, že za politikou zadržování Ruska stojí spíše mocenské zájmy USA než politika EU, která podle mého názoru tyto zájmy pouze tlumočí.

Uvítali by v České republice nového člena EU a NATO — Makedonii, přestože má nevyřešený problém s Řeckem?

Makedonie je v ČR poněkud stranou zájmu politiků i veřejnosti, takže případný vstup Makedonie do NATO a EU by v České republice žádné velké emoce nevyvolal. A to se týká i sporu Řecka a Makedonie o název země.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce