ROZHOVOR  „Být ministrem Staňkem, dost si promýšlím, co podepisuji. To, že ministr může být popotahován léta po soudech, ukázal případ paní Parkanové. Když se podíváme na politickou historii pana Hermana, to byl lídr pražské KDU-ČSL pana radního Wolfa (mimochodem radního pro oblast kultury pražského magistrátu, který teď v září dostane studii proveditelnosti blobu). Oba mají být členy hnutí fokoláre. A nutno říci, že když si pročtete články za období, kdy se tato skupina dostala v KDU-ČSL k moci, tak vidíte linii developer Sekyra, pan Wolf, pan Herman, pan Halík a tak dále. A k tomu neúnavná paní Eliška Kaplicky, která by chtěla do tří let ‚kopnout‘. Pro upřesnění – základy nové knihovny. Tudíž bylo a stále tu je, myslím, nebezpečí kapitalizace politické moci. Kultura je jen fasáda,“ říká bývalý dokumentarista Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a exředitel knihovny Technické univerzity v Liberci Adam Kretschmer.

V sobotu 8. září vyšel v Lidových novinách rozhovor s ředitelem národní knihovny panem Kocandou. V titulku píše, že „blob“ by byl ideální pro národní knihovnu. Co tomu jako bývalý ředitel univerzitní knihovny říkáte?

Pokusím se nebýt jedovatý. Z pohledu ředitele, který předtím pracoval na pozici vrchního ředitele kanceláře na GŘ Vězeňské služby a jeho celá profesní kariéra je spojená s vězeňstvím, je to, myslím, velmi jemně řečeno odvážná myšlenka, o které můžeme s úspěchem pochybovat. Celé to nabývá rysů satirického románu Saturnin. Vzhledem k tomu, že je ale i kaplanem, tak to bude možná nakonec on, kdo dá národní knihovně „poslední pomazání“. Marně přemýšlím, proč jsem vlastně studoval knihovní vědy. Jestli jsem si tak nějak nekomplikoval kariéru.

A byl by projekt blobu opravdu takový problém?

Tak pokud by zůstalo u samotného projektu, tak asi ne, ale je tu jako vždy nebezpečí, že by to mohlo projít.

Jsou problémy blobu natolik závažné, aby se nemohl realizovat?

Měla to být vzorová mezinárodní soutěž a nakonec to skončilo „pachutí“. První problém je špatně zvolené místo. Tím nemyslím na pohled, ale funkcí. Dnes se stavějí velké knihovny nad výstupy z metra či nad dopravními uzly, a ne „parkovou cestou až do domku“. Obzvláště v zimě by to byla náramná legrace, kdyby se Pražské komunikace dohadovaly s národní knihovnou, kdo bude prohrnovat.

A architektonicky to bylo na výši?

To až na detaily, jako měl být nafialovo natřený interiér studoven, nedovedu moc posoudit. V každém případě to opět měl být kočkopes. Klementinum již po velmi dlouhou dobu v sobě spojuje funkci národní knihovny a univerzitní knihovny. To je špatně. Každá má jiné pověření a studenti navíc zatěžují provoz, proto bych se spíše bavil o nových dvou knihovnách, a to o nové budově Ústřední knihovny Karlovy univerzity a nové budově národní knihovny. Je velkou otázkou, jak by se mohlo řešení navržené architektem Kaplickým realizovat. Jednak tehdejší soud rozhodl, že tehdejší vítěz není vítěz, a dále proto, že Kaplického řešení bylo technicky velmi náročné a je otázka, kdo by to bez Kaplického realizoval. Tehdy jsem s ním konzultoval budoucí výstavbu naší knihovny v Liberci a bylo zřejmé, že mnoho detailů „drží v hlavě“ právě na fázi realizace. Takže bohužel tady to nevidím realisticky.

Tak co nám tedy pan ředitel Kocanda chtěl vlastně sdělit?

Tak primárně to mělo být mediální připomenutí se ministrovi Staňkovi, že je kompetentní osobou. Což podpořil tím, že nám sdělil, že si rád čte anglické detektivky. Dobrovský s Jungmanem by plakali nad tím, jak národní knihovna dopadla. Od odchodu posledního kompetentního ředitele (myšleno primárně vzděláním a rozhledem) doktora Balíka to jde s národní knihovnou z kopce. Poslední dobou se to však ještě zrychluje.

Čím myslíte, že to je způsobeno?

Je to okouzlující moc investic. Miliardy zafungují spolehlivě. Je jen ironií osudu, že ředitel Kroupa, který byl v dubnu 2015 provizorně pověřen ministrem Hermanem řízením, vydržel do vyběrového řízení v květnu 2017, kdy byl vystřídán „kompetentnějším“ Kocandou. Krátce řečeno, památkáře vystřídal kaplan.

A to se přešlo mlčením?

Nepřešlo, odbory „zadupaly“, „zaprotestovaly“, a to bylo vše. Jenže pan prozatímní ředitel Kroupa si to nenechal líbit a sepsal dopis senátorům.

A je zajímavý?

Ba že je, je to dosti nepěkný přehled, kdy účtoval i s výsledky svých předchůdců. Jen krátká vsuvka, víte, jak se stal ředitel Českého rozhlasu Ježek ředitelem národní knihovny?

Je to známo?

Je, pokud máme věřit jeho vlastnímu vyprávění, exministr Dostál zavolal panu Ježkovi, zdali by nechtěl dělat ředitele národní knihovny, ten přestože byl v té chvíli namydlen ve sprše, zareagoval správně. Protože však „nevybral zatáčku“ a dále bránil Kaplického návrh, byl následujícím ministrem Jehličkou po čtyřech letech odvolán. Opět veselá vsuvka – primátor Bém byl nejdříve pro, ale když se pan prezident Klaus chtěl vázat k buldozeru (k čemuž bohužel nedošlo), tak byl proti.

A co tedy pan ředitel Kroupa sepsal?

V kostce toto, a to bude jistě zajímat profesionály ze státní správy, potažmo NKÚ, které má do NK nakročeno. „Minimálně v posledních deseti letech neexistoval centrální spisový archiv a spisům se nepřidělovaly spisové značky. Projekt Národní digitální knihovny uspokojivě neřeší dlouhodobé uchování digitálních dokumentů. Vítěz výběrového řízení na dodavatele stavebních prací pro rekonstrukci starého depozitáře v Hostivaři měl v některých položkách ‚podstřelené ceny‘, II. etapa Rekonstrukce a revitalizace Klementina končí se stamilionovými vícenáklady. V I. etapě se kromě neúměrně vysokých vícenákladů vymyslel a realizoval i světově unikátní systém pronájmu koncových prvků, který se prodražil nad případnou původní pořizovací hodnotu.“ Stojí ještě za to citovat o současné přípravě tzv. III. etapy rekonstrukce: „Výsledky již dokončené I. etapy a právě dokončované II. etapy ukazují spíše na nezvládnutí úkolu.“

Jak je tedy možné, že prozatímní ředitel (přestože byl vybrán ministrem Hermanem) prohrál výběrové řízení s vězenským kaplanem?

To je doslova otázka za miliardy. Já si myslím, že ministr Herman předpokládal, že když bude pan Kroupa ve funkci na základě jeho osobní intervence, že mu bude pan Kroupa vděčen. Ten si však nejspíše nalistoval v trestním zákoně případné sazby a asi se mu nechtělo vše podepsat. A to byl zřejmě (důkazy nemáme) onen problém.

A ví se něco o samotném průběhu výběrového řízení?

To zůstává záhadou.

Na žádost o zaslání profesního životopisu a motivačního dopisu odpověděla tisková mluvčí Ministerstva kultury Cigánková, že životopis pana Kocandy nelze poskytnout, jelikož obsahuje kromě jiného i osobní údaje. Tedy pokud by pan Kocanda nedal souhlas s jeho zveřejněním...

Což, světe div se, nedal.

Stejně tak podle ní není možné poskytnout seznam členů hodnoticí komise a stejně tak i zápis této hodnoticí komise. „Tento zápis nelze poskytnout. Jde v něm o osobní údaje a o porovnání, který z kandidátů byl lepší než jiný“...

Možná by měl nový pan ministr kultury zvážit, zdali by neměl oprášit zlaté pravidlo, že nový ministr si přivádí i novou tiskovou mluvčí. Možná paní tiskovou mluvčí budou v následných měsících blažit dotazy poslanců. Tolik na vysvětlenou.

Myslíte si, že nový pan ministr není úplně seznámen s tím, co se na ministerstvu děje?

Tak to je přece hlavní důvod života všech státních tajemníků, aby odstavovali ministra od reálu. Viz seriál „Ano, pane ministře“. Blahé paměti kolovalo na chodbách Ministerstva zahraničí pořekadlo „Držte dědka ve vzduchu“… Ale vážně. Nevím, nakolik je ministr Staněk odvážný, ale podle velmi skromných odhadů sedí na jedné z nejvíce komplikovaných židlí.

Proč myslíte?

Nevím, zdali si už všiml, že jeho předchůdce velmi solidně personálně „překódoval“ ministerstvo. Tým, který si exministr Herman coby propuštěnec přivedl z ÚSTR, obsadil de facto celou oblast vedení ekonomiky ministerstva.

Můžete to upřesnit?

Podstatnou osobou byl příchod Reného Schreiera, který před nástupem na ÚSTR sloužil jako velitel Hradní stráže. A k práci na ÚSTR ho předurčilo, že se znal z vojny s doktorem Žáčkem (ten je dnes poslancem ODS), který tam tehdy sloužil. Schreier je dnes náměstkem pro řízení sekce a provozní. Z ÚSTR s ním ovšem připutovali další jeho nynější podřízení.

Současný ředitel kanceláře ekonomických analýz a koncepcí Jaroslav Kolčava stejně tak Marcel Uchytil, ředitel odboru investic a veřejných zakázek, trojici dopňuje Jan Řežábek, který je vedoucím odboru vnitřní správy. Takže suma sumárum ze šesti podřízených náměstka Schreiera jsou tři vedoucí odborů jeho dřívější kolegové z ÚSTR.

A náměstek Patrik Košický?

Tato klíčová osoba, která byla politickým náměstkem u exministra Hermana, pan Košicky, již odešel. Ten byl pochopitelně také z ÚSTR.

Ale takto to nevypadá, že to má ministr Staněk plně v rukou?

No to soudíte správně. A to aby toho nebylo málo, byl za exministra Hermana instalován jako vedoucí odboru projektového řízení a informatiky pan Josef Praks. Ten je přímo podřízený opět panu náměstkovi Schreierovi. Pan Praks ví, jak sepsat projekty na digitalizaci či elektronizaci MK a jím vedených příspěvkových organizací. Je to klíčová osoba, přes kterou odcházejí projekty na MMR (například portál Czechiana). Nezaujatý pozorovatel by mohl v jednom případě konstatovat, že byl systémem obstrukcí zastaven projekt za miliony, aby se pak zjevil projekt za desítky milionů.

Zdali tomu tak bylo a zda tomu tak je i v jiných případech, bude už záležitostí pro NKÚ a OLAF. Jen pro zajímavost, v současné době údajně probíhá prošetřování podnětu v odboru vedeném náměstkyní Kalistovou ze sobotkovské frakce ČSSD. Kde se zastaví? Kdo ví.

Myslíte, že jsou snad nějaká rizika v čerpání a utrácení peněz?

Já bych v tom neviděl nic komplikovaného. Být ministrem Staňkem, dost si promýšlím, co podepisuji. To, že ministr může být popotahován léta po soudech, ukázal případ paní Parkanové.

Když se podíváme na politickou historii pana Hermana, to byl lídr pražské KDU-ČSL od pana radního Wolfa (mimochodem radního pro oblast kultury pražského magistrátu, který teď v září dostane studii proveditelnosti blobu). Oba mají být členy hnutí fokoláre. A nutno říci, že když si pročtete články za období, kdy se tato skupina dostala v KDU-ČSL k moci, tak vidíte linii developer Sekyra, pan Wolf, pan Herman, pan Halík a tak dále. A k tomu neúnavná paní Eliška Kaplicky, která by chtěla do tří let „kopnout“. Pro upřesnění – základy nové knihovny. Tudíž bylo a stále tu je, myslím, nebezpečí kapitalizace politické moci. Kultura je jen fasáda.

A jaké je tedy primární nebezpečí?

Musíte si uvědomit, že v případě investic a čerpání evropských fondů se jedná o doby realizace, které jdou často nad rámec doby působení daného ministra. Prostě za jednoho ministra se to vyboxuje, ale ovoce sklidí často až druhý. Proto je s podivem, že pan ministr Staněk zatím nešáhl do personálních rozhodnutí svého předchůdce, přestože ona linie ke KDU-ČSL zde je zřejmá. Nerozumím tomu, ale je možné, že tomu nerozumějí ani ti ze sociální demokracie, kteří pana ministra prolobbovali.

A co pan Herman? Jak vnímat jeho kandidaturu do Senátu na Chrudimsku?

Tak kromě přijemných prebend je zde, myslím, stejná motivace jako u pana Ratha.

PhDr. Adam Kretschmer, v letech 1984–1992 stavební technik, v letech 1993–2003 dokumentarista na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a v letech 2003–2011 ředitel Knihovny Technické univerzity v Liberci, nyní posuzovatel digitalizačních projektů v kulturní sféře v rámci Ministerstva kultury atd. Dlouholetý soukromý badatel v oblasti moderní historie let 1939–1989 s předměty zájmu: zavlečení a úschova majetku během druhé světové války, podpora terorismu ze strany bývalého režimu, dokumentace spolkové činnosti.