Odehrálo se to souběžně s odmítnutím Pekingu povolit americké výsadkové lodi plánovaný vstup do přístavu v Hongkongu.

Jedná se o výjimečnou událost, jelikož v dosavadní době Čínská armáda preferovala diplomatické vyjadřování svého nesouhlasu s pravidelným porušováním námořního teritoria ze strany amerického vojenského vedení, které spadá do čínského vlivu a je středem dlouholetých sporů se sousedními státy.

Z historického hlediska se čínská armáda dostávala na druhé a třetí místo ve světovém žebříčku podle síly, po USA a Rusku, ovšem nikdy neukázala svou reální moc ve skutečném konfliktu a soustavně se vyhýbala otevřené konfrontaci. Řada vojenských odborníku vysvětluje tuto skutečnost psychologickým trauma, jenž bylo způsobeno velkým počtem nepovedených vojenských kampaní v minulosti a nedostatkem politické vůle. Současný ekonomický a politický vliv Číny se nedá zpochybňovat. Ovšem statut globální velmoci se získává v neposlední řádě na základě instrumentů vojenské síly, kterou dřív nebo později země využívají na světové aréně.

Současný incident posouvá střet dvou státu na novou úroveň, jelikož Peking se přestává pasivně vyhýbat konfliktům a je připraven použít svou vojenskou moc pro obhájení vlastních zájmů.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.