Zmrazit milovanou babičku

38letý Danila Medvěděv je futurolog, transhumanista a předseda představenstva ruské kryospolečnosti KryoRus. Společnost vznikla v roce 2006 a jak vyplývá z názvu, zabývá se zmrazováním zemřelých lidí a uchováváním jejich těl s následnou perspektivou oživení.

Průmyslový objekt je právě tím kryoskladem, kde v „sudech" — kovových kryostatech vyrobených z kompozitních materiálů — v tekutém dusíku čekají na svou chvíli těla 64 občanů Ruska, Švýcarska, Austrálie, USA, Itálie (hned 4), Izraele a dalších zemí, a také určité množství domácích zvířat. Jsou umístěni ve vertikální poloze ve speciálních pytlích. Teplota uvnitř je minus 196 stupňů. Jsou zde lidé, kteří byli nevyléčitelně nemocní rakovinou, milovaní příbuzní, věřící atd.

K jejich umístění tam (a poté odtud) se používá speciální naviják.

Na stěnách visí vlajky států, odkud těla pocházejí. Jako na olympiádě, ale hlavní cenou této je zatím pouze teoretická možnost získat druhý život.

Studené srdce

K tomu, abyste mohli být v budoucnu oživeni, je především nutno registrovat pro rodinu i pro stát, že chcete být kryonizováni.

Medveděv vysvětluje, že je to možné udělat různým způsobem: buď obyčejnou písemnou formou, nebo závětí. Kromě toho je třeba uzavřít smlouvu s kryofirmou a uvést, jak konktrétně si přeje býti zachováni. Cena v KryoRus pro cizince: 18.000 dolarů za uchování pouze mozku, 36.000 dolarů za uchování celého těla. A poté veškerou logistiku bere na sebe firma. Zahájit akci je třeba ihned po smrti. Při náležité přípravě (kterou provedl málokdo) to mohou udělat samotní lékaři na klinice, kde jste strávili poslední dny. Je možné předem vyzvat brigádu odborníků KryoRus.

Nejdříve je třeba zajistit relativní chladno (například v márnici), ale bylo by nesprávné se domnívat, že to je hlavní zárukou uchování těla. Chladno bývá různé. Při zamrazování těla metodou mrazáku dojde ke krystalizaci vody v buňkách a tkáních, což nevyhnutelně povede k jejich zničení při „tání".

Skelné střepiny v žilách

Proto kryonisté provádějí perfúzi: poté, kdy vyvedou z těla krev, pustí do žil a tepen speciální roztok — kryoprotektor, obsahující glycerín, ethylenglykol a další látky. Potom je možné člověka ochladit na nulu stupňů, potom na —40. Při —80 je možné v suchém ledu převézt pacienta do skladu a tam ho ochladit na —196.

„Pokud je procedura provedena ideálně, je možné prakticky zcela předejít vytvoření ledu a poškozeny nebudou ani tkáně," říká Danila Medveděv.

Tato technologie se nazývá vitrifikace — tekutina získává skelnou podobu. Mimochodem, vitrifikace je zmrazování embryí s jejich následným rozmrazováním a přenášením do děložní dutiny, které se používá při léčení neplodnosti. Kromě toho byly prováděny úspěšné pokusy vitrifikace králičích ledvin, což je důležité nejen pro kryoniku, ale i pro nám známější transplantologii.

Medveděv vysvětluje, že pomocí kryoniky bude možné uchovávat dárcovské orgány celé měsíce a dokonce roky a vzhledem k tomu, jak se vyvíjí 3D tisk, v budoucnu „budeme moci odebírat u člověka DNA a pěstovat orgán, který bude slučitelný s jeho tělem".

Smrt mozku a jak ji vyléčit

Přesněji řečeno, není nutné zmrazovat všechno. Nejdůležitější je mozek. A tady se objevuje problém jeho smrti, neboť v mnoha zemích je považována za ekvivalent smrti samotného člověka. Po nástupu tohoto nezvratného stavu je například v Rusku povoleno odpojit umělou ventilaci plic.

Náš zdroj uvádí, že mozek je považován za mrtvý pouze z hlediska moderního lékařství:

„Prakticky všechny buňky jsou živé, všechny struktury v mozku se ještě zachovaly. To znamená, že kdybyste nepočítali s tím, že použijete kryoniku, ale prostě jste doufali v resuscitaci, tak byste skutečně zemřeli. Ale jestliže počítáte s tím, že se v budoucnu objeví nové technologie, v takovém případě smrt mozku není překážkou," říká Medveděv.

Umírej předvídatelně. Nekuř!

Je však také pravda, podle jeho názoru, že pokud budeme čekat dost dlouho, tak v určité chvíli bude smrt absolutně nezvratná, to znamená, že „veškerá informace o struktuře vaší osobnosti už bude zcela zničena".

Na otázku dopisovatele Sputniku, jestli má smysl obracet se na kryonisty, když lidské tělo se stopami násilné smrti bylo nalezeno až po pěti dnech, Danila odpovídá: ne. V takovém případě je možné prostě uspořádat kryopohřeb, ale to je pouze obřad, žádné záruky revitalizace neexistují. Zatím se kryonika týká těch, kteří umírají předvídatelně — doma nebo v nemocnici.

A ještě více těch, kteří vedou zdravý způsob života:

„Ti, kteří sledují stav své cévní soustavy, to znamená, aby nebyly usazeniny na cévních stěnách, mají maximum výhod. Jestliže o sebe nepečují, situace může být horší," uvádí Medveděv, ale přitom zdůrazňuje, že nanolékařství dokáže tento problém vyřešit.

Žádné pokusy doktora Frankensteina

Ruský biofyzik Igor Arťuchov jednou řekl: „Jestliže se podaří zmrazit a potom oživit, řekněme, alespoň myšku, myslím, že před kryofirmami budou stát dlouhé fronty." Kdy můžeme očekávat první úspěšný pokus s člověkem?

Danila Medveděv se domnívá, že k tomu může dojít už za padesát let. Vypadá to jako fantastika, pokud nebudeme brát v úvahu, že ještě před padesáti lety jako sci-fi vypadalo to, co se děje teď.

„Když kryonika začínala, neexistovaly žádné rozhovory nejen o transplantaci hlavy, ale ani o transplantaci orgánů. Ještě nebyla objevena struktura DNA, neexistovalo klonování. Když v 50.-60. létech otec kryoniky Robert Ettinger psal knihu Perspektivy nesmrtelnosti, uvědomil si, že obnovení lidského života je teoreticky možné, ačkoliv mnozí si při tom představovali Frankensteinovy pokusy, to znamená vytváření nějakých monster. Ale dnes je v každé nemocnici oddělení resuscitace, v němž je možné právě toto provádět," říká Danila, který překládal tuto knihu do ruštiny a poté se začal intenzívně zajímat o kryoniku.

Kryonika? Pomáhej jí Bůh…

„Víra ve vzkříšení je zřejmě hlavním pilířem pravoslaví a křesťanství vůbec. Pokud uvěříme Bibli, Ježíš hovořil o tom, že nejen On může oživit mrtvé, ale každý, kdo v to dostatečně věří nebo to velmi chce," vysvětluje Danila, proč kryonika dobře ladí s náboženstvím.

„Od samého počátku existence kultury člověk vždy přemýšlel o nesmrtelnosti, vždy přemýšlel o tom, jestli existovala a byla zrušena, nebo nebyla a je třeba ji najít, uzavírá.

Náhoda? Myslím, že ano.

Na zpáteční cestě ho korespondent poprosil o prášek proti bolesti hlavy. Ale Danilu tato otázka překvapila — typickou lékárničku obyvatele města zřejmě nemá. A ještě měl dopisovatel s sebou časopis, v němž se hlavní článek nazýval Nastal čas ke vzkříšení, i když se týkal něčeho úplně jiného.

Ale dopisovatel přísahá, že je to náhoda, protože zatím ještě ten čas nenastal.