Miroslav Polreich
2. 10.2018
Obracím se na Vás s žádostí o vysvětlení závažných okolností, týkajících se zneužití fingovaných dokumentů StB kandidátem na poslance navrhnutým Vaší stranou, který byl navíc i na tomto základě „vykroužkován“ stoupenci ODS a uspěl. Jedná se o závažný politický postoj schvalování agrese států Varšavské smlouvy proti Československu (dokonce po padesáti letech). Útoky proti mě nebyly a ani nemohly být osobní. Vašeho poslance, pana Žáčka neznám a nikdy jsem s nim nemluvil. Jedná se tudíž jen o záminku s mnohem závažnější tendencí o jejímž pozadí mám právo být Vámi informován.
Proto jsem se písemně obrátil na hlavního manažera ODS pana Jana Kočího s žádostí o zprostředkování schůzky s Vámi. V odpovědi Jakuba Kajzlera, vedoucího mediálně analytického oddělení, mě bylo sděleno,, že mé žádosti nemůžete vyhovět s tím, že „své spory s panem Žáčkem musíte řešit přímo s ním, případně prostřednictvím justice, jestliže výroky považujete za lživé“. Vzhledem k profesnímu zařazení pisatele jsem vyrozuměl, že je zájem, aby celá věc byla medializována, což jsem nepředpokládal, a proto jsem žádal o vysvětlení osobně Vás.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi závažné skutečnosti a kontakt se mnou jste odmítl, musím volit tuto cestu „osobního veřejného dopisu“. Ve své žádosti o přijetí jsem v příloze odůvodnil konkrétně podstatu věci. K těmto faktům jste nepřihlédnul.

Pro čitatele toho dopisu jsem proto povinen tyto důvody zopakovat.

Jde o publikaci vylhaných argumentů z materiálů StB uveřejněných v předvolebním období dotyčným kandidátem v populárním týdeníku pravicového a bulvárního zaměření (Reflex).

V zájmu své popularizace současný nový pan poslanec Pavel Žáček mimo smyšlených informací StB se odvolal a asocioval se s invasními sovětskými autoritami z roku 1968. Stojí za to citovat z textu pana poslance ODS ( 50 let po invasi): „Počátkem prosince 1969 Polreicha potopili i sovětští přátele prostřednictvím velvyslanectví SSSR v Praze. Ministerstvo zahraničí převzalo záznam v němž byly zachyceny některé kritické názory bývalého 1. tajemníka čs. stálé mise při OSN“.

Sám ocitoval z dokumentů moji charakteristiku. „Několikrát se dopustil porušení služebních povinností a kázně, což hraničilo s trestním činem…. V důsledku svého netřídního a nemarxistického přístupu k politickému dění…. Se dostal na vysloveně nepřátelskou a protisocialistickou a protisovětskou platformu. S tím souvisely i jeho protisovětské aktivity ze srpna 1968. Velmi hrubě se vyjadřoval o SSSR a z vlastní iniciativy vyvíjel značnou aktivitu na podporu jednání Rady bezpečnosti o ČSSR, kdy z titulu autority rezidenta československé rozvědky ovlivňoval jak úřadujícího stálého delegáta při OSN Mužíka, tak bývalého ministra zahraničí Hájka při jednání v RB“ A sám milý poslanec před rokem dodává, že jsem se tím „propadl až na dno“.

Výše uvedené skutečnosti jsou k nepochopení, ale nemám záruku, že po dvacetiletém pronásledování mne, ženy (byla učitelkou na Columbijské U. a Harvardu) i dětí, pan poslanec ODS, dřívější velký svazácký aktivista a student normalizační žurnalistiky před Listopadem 89,, který má nyní k disposici i dobové dokumenty ÚV KVČ, na mne vytáhne jeden, který mě tam byl také předložen, jako podklad k trestnímu stíhání že “svým jednáním o ukončení vietnamské války měl snahu zabránit oslabování amerického imperialismu a umírání amerických vojáků“.

Těžko chápu zaujatost Vašeho pana poslance, jsem pro něho přece neznámou osobou. Podstatou jeho nepřátelství musí proto být jak uvedl, mé jednání v Radě bezpečnosti OSN proti invasi, a dále i další aktivity (mediování) v souvislosti s krizovými situacemi (šestidenní válka, jednání v Glassboro, Vietnamská válka a Kosovo. Které jsou podrobně popsány v mezinárodně politických publikacích. Předpokládám, že jste s nimi jako odborník profesně seznámen. Jedna z mých knih, kterou jistě znáte „Utajená zákulisí“ byla označena v zahraničí (Rakousko) odbornou kritikou jako „prvá vysokoškolská učebnice mezinárodních vztahů napsaná v českém jazyce“.

Jednání Vašeho pana poslance je výrazem nejenom negramotnosti, ale i hlubokého lidského hyenismu a nenávisti mající kořeny v jeho dřívějším jednání v období totality.

Pane předsedo, sledoval jsem, jak rozjitřilo atmosféru ve Vaší straně stanovisko poslance Václava Klause jr., kterému rozumím, ale nikdo se nepozastavuje, ba dokonce dostává přednost, před jinými kandidáty, nad situací výše popsanou. Nevzbuzuje to dojem, že ODS je stranou demokratickou.

Nevidím důvod se dovolávat justice, jak Vaši pracovníci mě doporučují. Problém není můj a Vašeho poslance, ale ODS samotné jaké má politické ukotvení, když navrhla na své kandidátce a nakonec její stoupenci vykroužkovali takového kandidáta. Nechci se mýlit, ale výše popsané skutečnosti nasvědčují o velmi znepokojující situaci ve Vaší straně a minimálních zárukách, které může za těchto podmínek poskytnout naší společnosti.