A dál: Trumpovy projevy přímo k americkým lidem vyvolaly v příslušnících vládnoucí oligarchie přízrak lidové revoluce, která by se mohla obrátit přímo proti nim.
Takže příliš mnoho nepřátel pro prezidenta, který ani dost dobře nevěděl, jak má vládu řídit. A za to všechno platil. Byl to – a je dosud – především z prstu vycucaný útok na prezidenta v podobě aféry Russiagate, zorganizovaný někdejším ředitelem CIA Brennanem a podpořený vysokými činovníky Demokratické strany v FBI, téměř všemi americkými presstitutkami a dokonce i Trumpovým náměstkem generálního prokurátora Rosensteinem.
To vše v úhrnu znormalizovat vztahy s Ruskem Trumpovi tedy zabránilo. A špatní jeho ekonomičtí rádci, a to ať už úmyslně či neúmyslně, odvedli jeho pozornost od návratu pracovních příležitostí zpět do USA k problému cel. A to s tím výsledkem, že USA mají dnes na krku obchodní válku a američtí občané zas zvyšující se ceny zboží.
Vládnoucí oligarchie se zkrátka a dobře rozhodla, že z Trumpa učiní varovný příklad. Takový, který všem budoucím kandidátům amerického prezidenství napoví, že mluvit přímo k lidem, je jejich nejbezpečnější zhouba.
Trump byl poslední naší nadějí, která se, jak se zdá, noří v těchto dnech pod hladinu. Trumpova politika na Středním východě se toho času nachází v rukou jeho sionistického zetě a izraelského premiéra Netanjahua, a to s tím výsledkem, že mezinárodní napětí se zde zvyšuje. Trumpův režim pohrozil syrským a ruským vojenským silám, že jestliže zaútočí na poslední syrskou provincii, která je ještě obsazena washingtonskými teroristy, bude to mít za následek masívní americký útok na Sýrii. Nu a aby toho nebylo málo, prosazuje Trump přestěhování amerického velvyslanectví do Jeruzaléma, a jednostranně vypověděl USA z dosavadní platné nukleární dohody s Iránem – a těmito činy v podstatě rezignoval na svůj původní a vyhlašovaný úmysl se ze Středního východu stáhnout.
Mohl bych pokračovat, ale myslím, že to k vykreslení obrazu stačí.
Nu a nyní pustím na chvíli a na krátký špacír fantazii.
Trumpův režim se buď pomátl, anebo je natolik srozuměn s možností budoucí války, že není s to pochopit, že Rusko prostě nemůže připustit americko-izraelskou destabilizaci Iránu, stejně jako nemůže připustit americko-izraelskou destabilizaci Sýrie. Čímž se ovšem hrozby šíleného Trumpova poradce Boltona na adresu Iránu mění i v přímé hrozby národním zájmům Ruska.
A tak prezident, který se chystal zlepšit vztahy s Ruskem, je zhoršil víc, než to dokázali Obama, Hillary Clintonová a Victoria Nulandová.
Je to k nevíře - a od ní už je jen krátká cesta k té fantazii.
Anebo to fantazie není?
Když Trump viděl, jak má obě ruce i nohy svázané materiálními zájmy vládnoucí oligarchie, rozhodl se ztenčující se vliv Washingtonu na vývoj věcí ve světě, už prostě jen DORAZIT. Jen a jen proto jmenoval americkou velvyslankyní v OSN Niki Halyovou, která zde okamžitě předvedla nejoslnivější výkon, když už jen několika svými projevy proměnila téměř všechny země, v OSN sdružené, v nepřátele USA. Trump sám přiložil k dílu své polínko, když svými cly a sankcemi rozzuřil Evropu až do běla, a Německo ještě víc, když mu rozkázal zastavit práci na rusko-německém mořském plynovodu. A pokračoval ve svém tažení i 26. září, kdy jednal s Bezpečnostní radou OSN jako se svým pacholkem. A jako by mu i tohle bylo málo, nejsoučasnějšími hrozbami a sankcemi žene Turecko, Irán, Indii a Severní Koreu přímo do náruče Ruska. A Evropu do nezávislosti.
A tak s jiskrou génia a vzdor celému svému neokonzervativnímu režimu likviduje Trump washingtonskou vedoucí roli ve světě.
Je to všechno jen důsledek arogance, anebo jde o šlápoty velkolepé strategie? Ale v každém případě: jestliže to skončí tam, kam to dnes směřuje, vejde Trump do historie jako Trump Veliký, který zachránil svět tím, že americkou hegemonii rozbil na kusy.
Překlad: Lubomír Man