Dlouho se mělo za to, že ryby druhu Latimérie podivná vyhynuly před 65 miliony let. A v roce 1938 právě takovou rybu chytili rybáři. Existují však i další takové příklady.

Záhadné zkameněliny

Kousnutí savce obvykle nebývá jedovaté. Výjimku však tvoří jedno noční zvířátko, a to štětinatec. Toto zvíře se podobá kryse a má protáhlý nos. Během lovu svou oběť (obvykle se jedná o hmyz) kouše a pomocí kousnutí do ní vstřikuje část slin s neurotoxiny.

Před 50 miliony lety štětinatci žili v celé Severní Americe. V těchto dnech je ale můžeme najít jen na Haiti a na Kubě. Proto tito tvorové bývají často označováni za „žijící zkameněliny".

Kubánští štětinatci jsou již téměř považování za vyhynulý druh, protože je v přírodě od konce 19. století nikdo nespatřil. V roce 1975 však bylo najednou viděno několik jedinců. Další „setkání" s těmito zvířátky se konalo v roce 2003 a po cíleném hledání také v roce 2012. Poté byly zvířatům odebrány vzorky DNA, aby bylo možné určit jejich přesné umístění na fylogenetickém stromě.

Poslední tvor z australské megafauny

V roce 1932 zemřel stářím v jedné zoo poslední Vakovlk tasmánský. Od té doby se tento zástupce australské megafauny, která převládala za dob mamutů, považoval za vymřelý druh.

Na senzační setkání s tímto tvorem lidé upozorňovali hned několikrát, ale vědci tyto informace nepovažovaly za důvěryhodné. V letech 2016-2017 se na internetu objevilo video, na němž má být údajně zachycen Vakovlk tasmánský, a to v jednom z lesů v Austrálii (právě zde tento druh téměř před 2000 lety vymizel). Video však nebylo moc zřetelné, proto nebylo možné určit, zda se opravdu jedná o vakovlka.

Odborníci na modelování připustili, že tento druh zvířat mohl opravdu do roku 1956 přežít, ale poté vyhynul, protože populace byla příliš malá.
Nadšenci a ekologové však neztrácejí naději a věří, že objeví nějaké stopy.

„Na málo známých místech je to docela možné. Zvířata jsou schopna přizpůsobit se měnícím se podmínkám, mnohá z nich jsou velmi inteligentní a jsou schopna vyhnout se pronásledování tak, že se skryjí v odlehlých a nepřístupných oblastech. Abychom potvrdili existenci tohoto druhu, někdy stačí vidět, kromě živého exempláře, také stopy, trus či další projevy života tohoto zvířete," uvedl Alexej Zimenko, generální ředitel Centra ochrany divoké přírody.

Podle odborníků je zakázáno lovit tyto potenciálně vyhynulá a vzácná zvířata. To by totiž výrazně urychlilo jejich vyhynutí. Odborníci pozorovaného jedince a jeho projevy života pouze zaznamenávají na fotografie či na video. To vše přispívá k tomu, aby bylo možné vypracovat opatření na ochranu těchto druhů.

Kauza s latimerií

„K tomu, abychom potvrdili, že zvíře opravdu vymřelo, je zapotřebí úplná absence jakýchkoliv spolehlivých údajů o přítomnosti tohoto druhu na světě, a to po dobu nejméně třiceti let. Tyto informace však můžeme získat pouze na základě speciálních výzkumů, které často nejsou uskutečněny, protože jsou moc složité či nebezpečné," dodal Zimenko.

Jako příklad uvádí odborník Tygra kaspického, domorodého obyvatele střední Asie, Kavkazu a přilehlých oblastí. Poslední představitel tohoto druhu byl viděn v Sovětském svazu v roce 1970. Od roku 2003 je zvíře považováno za vyhynulé.

Nicméně, Zimenko se domnívá, že Tygr kaspický se stále může nacházet na území Afghánistánu, kde je právě velmi obtížné provádět výzkumy.
„V roce 1985 však zoologové zaznamenali tygřici s mláďaty na hranicích Afghánistánu. V takových případech je příliš brzy na to považovat daný druh za vymřelý. A také je to kontraproduktivní, pokud vezmeme v potaz jeho zachování," tvrdí odborník.

Někdy se tak zvíře, které je považováno za vyhynulé, zázračně objeví v přírodě. Nejznámějším příkladem je právě ryba, která se nazývá latimérie. Paleontologové tvrdí, že tento druh vyhynul již před 65 miliony lety, spolu s dinosaury. Avšak v roce 1938 byla jedna taková ryba ulovena v ústí jihoafrické řeky. O dvacet let později byl objeven druhý takový exemplář.

Datel knížecí, který žije v Severní Americe a na Kubě, byl naposledy viděn v roce 1944. Vědecká komunita byla připravena uznat tento druh za vyhynulý. Nicméně, v roce 2004 byly na východě Arkansasu objeveny stopy po tomto druhu ptáků. Od té doby byly několikrát ohlášeny podobné případy. Takové informace jsou však pro odborníky rozporuplné a nepřesvědčivé. Nicméně, tento druh datla byl zařazen do kategorie pravděpodobně vyhynulých druhů a i nadále po něm pokračuje pátrání.