Když se v září roku 1989 roznesly zvěsti o úmrtí skladatele, před domem Irvinga Berlina se sešel hlouček jeho příznivců, aby si v tichosti zazpívali některé z jeho písní a uctili tak člověka, který se stal během svého života nejen lidovým písničkářem, ale patrně také jedním z nejslavnějších skladatelů populární hudby všech dob, stejně jako ikonickým představitelem zlatého věku amerického zábavního průmyslu a tanečního jazzu. Letos v květnu uplynulo od narození Irvinga Berlina již 130 let. Pojďme si společně zavzpomínat na tuto mimořádnou osobnost, která vnesla vklad do odkazu světové civilizace a která má rusko-židovské kořeny.

Neoficiální hymnu USA napsal původem Rus ze Sibiře. Poslechněte si na YouTube, jak tuto kompozici zpívá Donald Trump:

Píseň s názvem God Bless America pochází z dílny Irvinga Berlina. Berlin v ní opěvuje svou novou vlast. Píseň má patriotický charakter. Američané ji pasovali na neoficiální hymnu USA, kterou by měl znát každý Američan. Zlí jazykové by snad jen dodali, že Trump by mohl lépe ovládat text, stejně jako by Karel Schwarzenberg mohl znát lépe text české hymny… Jisté však je, že když bývalý ruský prezident Boris Jelcin hovořil v americkém Kongresu, vzpomněl si na Irvinga Berlina a požehnal Americe slovy: „God Bless America!" (2. min, 8. sec.):

Po vyslechnutí již historického projevu Borise Jelcina je tedy nepochopitelné, co po Ruské federaci ještě mohou Spojené státy vůbec chtít…

Americká populární hudba má černošské, židovské a ruské základy

Když bylo Irvingovi 5 let, rodiče se přestěhovali z carského Ruska do USA. Stalo se tak v první polovině 90. let 19. století, tedy za hlubokého carismu, dlouho před ruskou revolucí roku 1917. Mládí prožil Berlin ve vlhkém suterénním bytě na Monroe Street v East Side na Dolním Manhattanu. Toto místo sloužilo jako jakési útočiště pro enklávu přistěhovalců původem z východní Evropy. Netrvalo však dlouho a Berlinova hvězda vyšla, aby pak zářila po zbytek jeho plodného a dlouhého života.

Stejně jako mezi ruskými skladateli existuje uskupení zvané „Mocná hrstka", mezi americkými autory muzikálu se zformovala „Mocná pětka". Berlin byl jedním z členů této skupiny. Skladatel John Alden Carpenter o Irvingovi Berlinovi řekl: „Jsem si jist, že hudební vědci kolem roku 2000 budou toho názoru, že americká hudba se narodila spolu s Irvingem Berlinem." Dnes můžeme s klidem říci, že tato historická prognóza je nyní již obecně přijímaným faktem. Na počest Berlina byla v USA v roce 1989 vydána i poštovní známka s jeho portrétem.

Jak se pouliční roznašeč novin a zpívající číšník původem ze Sibiře vypracoval v uznávaného světového umělce

Berlin svou dráhu započal tím, že nejprve společně se slepým pouličním zpěvákem Solem prozpěvovali v ulicích New Yorku staré ruské písničky. Ve čtrnácti se už živil jako tzv. „song plugger". Tehdy šlo v podstatě o to, aby o divadelních pauzách v music-hallu Tonyho Pastora publikum neodcházelo. Mladý Berlin měl za úkol rozezpívat v daný moment publikum, a to právě notováním populárních písniček. Jako autor písniček se zformoval během činnosti v Pelhamově kavárně, kde přijal práci zpívajícího číšníka. Zde se uváděl nikoli svým původním jménem Israel Balin, ale již poameričtěným pseudonymem Irving Berlin.

Berlinův první světový šlágr z roku 1911, Alexandr‘s Ragtime Band, v ČSSR nazpíval Waldemar Matuška (ukázka Matuškovy interpretace, rok 1980):

Když Berlin napsal synkopovaný šlágr o Alexandrově orchestru, kterým „oživil" toho času uvadající styl ragtimu, bylo mu pouhých 23 let. Berlinova další závratná kariéra zahrnovala jak výpravné broadwayské show, tak filmové muzikály. S Berlinem spolupracoval i slavný americký Florenz Ziegfeld, který v USA provozoval legendární Follies, tedy velkolepé show inspirované nákladnou pařížskou revuální přehlídkou ženské krásy Folies Bergère. Berlinova hudba nakonec dobyla bájný Hollywood. Berlinovy písně zpívaly takové hvězdy muzikálu, jako byl například Fred Astaire, Bing Crosby a mnozí další.

Jednu z Berlinových písní pro Freda Astaire nazpíval v ČSSR Gustav Brom. My ji známe pod názvem Duben, první duben (Cheek-to-Cheek):

Berlin pro Broadway i Hollywood produkoval také muzikály s aktuálním politickým obsahem. Na závěr tohoto medailonku bychom chtěli připomenout jeden muzikál, který má vztah k Rusku. V roce 1962 se Berlin podílel hudbou a librety k písním na muzikálu Mr. President (1962). Hlavní postava zobrazující fiktivního amerického prezidenta Stephena Decatura Hendersona se v rámci jakési cesty kolem světa rozhodne navštívit Moskvu, to vše na pozadí zostřených americko-sovětských vztahů. Autor knihy Muzikál, Schmidt Joos, poskytuje pro muzikál Mr. Prezident následující synopsi: „(…) Henderson přistává na moskevském letišti, aby promluvil o uvolnění mezinárodního napětí a spolupráci, byť jen k zaměstnancům, kteří tam pracují. Tato diplomatická cesta způsobí, že Henderson je v příštích volbách poražen (…) Stává se zahraničním poradcem nového prezidenta Chandlera. Závěrečná píseň s názvem This Is A Great Country opěvuje Ameriku a demokracii." Dobře tedy vidíme, že to, co se dnes děje ve vztazích Trump-Putin, není nic nového pod sluncem.

Irving Berlin: Russian Lullaby (1927):

Citát z písně: „…Somewhere there may be / A land that's free for you and me / And a Russian lullaby…// Někde tam je svobodný svět / pro tebe a pro mě / a pro ruskou ukolébavku…//"

Irving Berlin se dožil krásných sta let a český čtenář jistě zná jeden z jeho nejslavnějších hitů, který v ČSSR interpretoval například Karel Gott. Slavnou písní je umělá vánoční koleda Bílé Vánoce (White Christmas).

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce