Druhou částí „tajného plánu" jsou policejní síly, které budou zajišťovat „skutečné odzbrojení" a odpovídat za bezpečnost.
Třetím komponentem je mezinárodní správa, řekl Klimkin. Ta podle jeho slov nahradí výkonné struktury v zóně konfliktu.
Dva poslední body nazval ministr „megaprincipiálními otázkami".
Dodal také, že „dávno hotový" návrh rezoluce není předkládán k projedání Radě bezpečnosti OSN proto, aby nebyla dána možnost Rusku „udělat kompromis, který by zabránil reálné deokupaci".
Na čem trvá Kyjev
Podle jeho slov koordinace parametrů této mise bude skutečným pokrokem v řešení konfliktu. Zdůraznil, že mise musí být umístěna po celém území Donbasu až k ruské hranici.
Slíbil, že dá podnět k projednání této otázky na Valném shromáždění OSN.
Již před tím ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že podporuje myšlenku umístění mírových sil v Donbasu, ale mise OSN se musí nacházet pouze na demarkační linii a její funkcí může být pouze zajištění bezpečnosti pracovníků OBSE.
Reakce Ruska
„Taková konfigurace má nulovou perspektivu. Protože myšlenka, kterou prosazuje mj. (zvláštní zástupce MZV USA pro Ukrajinu Kurt) Volker a také Kyjev, který všechny podobné myšlenky podporuje — to je v podstatě myšlenka okupačních vojsk na Donbasu. Pod rouškou mírotvůrců… A následky toho dobře známe už předem", řekl Nebenzja v interview pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy.
Podle jeho názoru by vstup mírových sil OSN přivedl k tomu, že Kyjev začne kontrolovat hranici Donbasu s Ruskem a „žádná politická část (minských dohod) realizována nebude". Přitom minské dohody předpokládají naopak nejdřív politické dohody s Donbasem, a teprve potom přístup Kyjeva k hranici s Ruskem, připomenul Nebenzja.
„Zákon o zvláštním statusu (Donbasu) je ohrožen", připomněl stálý zástupce RF v Radě bezpečnosti OSN.