Ve čtvrtek zavedly USA sankce proti Centrální vojenské radě (CVR) Číny a jejímu předsedovi Li Shanfu za smlouvy s Ruskem o dodávkách SU-35 a S-400. Kromě toho americké úřady zařadily 27 fyzických a šest právnických osob z RF, údajně spojených s „obranným a výzvědným sektorem", do takzvaného Seznamu označených osob (LSP). Každý, kdo s nimi uzavře velké kontrakty, riskuje, že budou proti němu vyhlášeny americké sankce. Tato opatření byla přijata v rámci části 231 zákona O boji proti nepřátelůmAmeriky prostřednictvím sankcí (CAATSA).

Prezident USA Donald Trump podepsal 2. srpna 2017 zákon O boji proti nepřátelůmAmeriky prostřednictvím sankcí (CAATSA) proti Rusku, Íránu a KLDR. Podle tohoto zákona má americká vláda k 1. říjnu předložit seznam osob a organizací v obranném a výzvědném sektoru RF, kdy v případě „významných" transakcí s nimi mohou být zavedeny sankce. Provádění tohoto zákona začalo 29. ledna 2018. Podle části 231 CAATSA „jiným státům je zakázáno provádět významné transakce s obranným a výzvědným sektorem RF".

Výstražný signál

Weitz připomněl, že sám Trump nechtěl přijímat zákon CAATSA, ale americký kongres ho donutil udělat tento krok. „Neměl v této otázce na vybranou," uvedl expert.

Podle jeho názoru je zvolení Číny jako první země, proti níž USA zavedly sankce za spolupráci s ruským obranným sektorem, logické.

„V případě Turecka a Indie existuje mnoho proitargumentů. Indie se pohybuje směrem k USA z hlediska obranné spolupráce. Nechceme příliš vzdalovat Turecko od USA. Jestliže vyhrožujete sankcemi Kataru a Saúdské Arábii a potom je zavedete, tak oni prostě mohou přijmout odvetná opatření a odmítnout nákup amerických systémů. V případě Číny tyto protiargumenty nefungují. Oni nemohou nakupovat americké zbraně, oni nejsou spojenci USA a my v každém případě zavádíme jiné sankce proti Číně. Proto chápu, proč byla Čína snadno zvolena z hlediska zavedení prvních sankcí (v rámci CAATSA za spolupráci s RF)," řekl agenturní zdroj.

Domnívá se, že Američany přijatá opatření stěží mohou podstatně ovlivnit další spolupráci Číny s Ruskem. Peking může vytvořit společnosti, které budou obchodovat v juanech a nebudou záviset na americkém trhu. Nové sankce se však staly výstražným signálem pro jiné země, především Indii a Turecko, které vedou jednání s Ruskem o dodávkách systémů S-400.

"Nemyslím si, že to bude mít velký vliv na Čínu, ale může to posílit nátlak USA na Indii nebo Turecko nebo jiné země," vysvětlil Weitz.

Před tím tiskový mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov prohlásil, že sankční hysterie ve Washingtonu stále dominuje a že americké sankce poškozují vztahy, které jsou i tak špatné. Podle jeho slov RF bude odpovídat na restrikce USA, ale na prvním místě pro ni zůstanou její vlastní zájmy.

Ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov v rámci komentáře k novým sankcím USA prohlásil, že Rusko dělá vše pro to, aby nebylo závislé na zemích, které se tak chovají ke svým mezinárodním partnerům. Podle jeho slov je důvěra k současným principům mezinárodního měnového systému značně otřesena, mnohé země uvažují o tom, jak se vyhnout závislosti na něm.