Neobvyklý tvar a obrovské rozdíly v rozměrech těchto tvorů (centimetr až metr a půl) donutily vědce k domněnce, že se nemuselo jednat o první mnohobuněčné živočichy, nýbrž o gigantické měňavky, lišejníky nebo dokonce houby, uvádí Science. Někteří skeptici ale pochybují o tom, že tito tvorové vůbec reálně existovali.

Ilja Bobrovskij z Australské národní univerzity v Canbeře a jeho kolegové, včetně vědců z Paleontologického ústavu Ruské akademie věd v Moskvě, vynalezli originální metodu, která jim pomohla tento spor vyřešit.

Vědci si totiž všimli toho, že představitelé každé říše živých tvorů mají vlastní soubor biologických molekul, včetně bílkovin a tuků, díky kterým je můžeme odlišit od jiných obyvatelů zeměkoule.

Tým Bobrovského se touto myšlenkou řídil, když prováděl vykopávky na území Austrálie a na pobřeží Bílého moře v Rusku. Právě tam se nachází horniny zformované v období Ediakaru.

Když vědci extrahovali molekule z otisků Dickinsonií a jiných zkamenělin, zjistili, že ostatky prvních zemských živočichů skutečně obsahují látky, které jsou přítomny v organismech mnohobuněčných tvorů, ale chybí v tkáních rostlin, hub a různých prvoků.