Vítězslav Kremlík komentuje jednu z aktuálních klimaalarmistických zpráv a upozorňuje, že věc rozhodně není tak jednoduchá, jak nám je podávána

Na rozdíl od novinářů, kteří se honí za senzacemi, racionální skeptik si musí počkat na data. Takže horké léto lze s odstupem ohodnotit až nyní. 

V novinách jsme se mohli dočíst, že „Letošní léto bylo v Klementinu nejteplejší za 244 let“ (novinky.cz). Stalo se zvykem dělat senzaci z překročení čehosi o drobné desetiny stupně Celsia. Na druhou stranu to opravdu důležité v médiích neuslyšíte. Záznamy z Klementina zcela vyvracejí známý „hokejkový graf“ podle kterého se prý teploty vymknuly kontrole.

Klementinum vs hokejka

Podle údajů z portálu INFOMET Českého hydrometeorologického ústavu letošní léto dle Klementina mělo průměrnou teplotu 22,7°C. Léto 2003 mělo průměrnou teplotu 22,4 °C, Na čtvrtém místě rekordů je léto 1834 s průměrnou teplotou 22,1°C. To je pokojová teplota. Kdybych vás přivedl do dvou místností, které se takto liší, poznali byste ten rozdíl?

Známý Mannův hokejkový graf tvrdil, že do roku 1900 byly teploty stabilní a pak začalo katastrofální oteplování. Že jsme teploty roku 1800 překročili mnohonásobně. Klementinum nic takového nepotvrzuje. Podle Klementina byly kolem roku 2000 stejné teploty jako v době po zrušení nevolnictví. Takže po 200 letech emisí skleníkových plynů jsme měli v Praze skoro stejnou teplotu jako v preindustriální éře.

Teprve posledních pár let je teplejších. Přičemž lze předpokládat, že za část oteplení nemůže změna klimatu, ale vliv městského tepelného ostrova. Před dvěma sty lety ve městech nebylo tolik asfaltu a betonu, automobilů a motorů, které jsou zdrojem tepla.

 

Čtěte ZDE: Léto se chýlí: Bylo suché nebo oteplené? Historie cosi naznačuje. Alarmistům nesedí ani jejich vlastní výzkumy. 50 miliónů hladových navíc: Ideologie doslova za všechny peníze. Alternativní zdroje nic neřeší

Nejen v Praze

To potvrzují i záznamy teplot z oblasti Alp, které ukazují totéž – sto let ochlazování a pak sto let návratu na původní hladinu (Reinhard Böhm et al., Regional temperature variability in the European Alps 1760 – 1997 from homogenized instrumental time series, International Journal of Climatology, Vol. 21, Issue 14, 2001).

A není to jen střední Evropa. Analýza ledovců v Antarktidě ukazuje stejný příběh. Okolo roku 1800 bylo stejně teplo jako okolo roku 2000 (David P. Schneider et al. Antarctic temperatures over the past two centuries from ice cores. Geophysical Research Letters, Vol, 33, 2006).

Letní teploty dle Klementina. Letošní léto bylo nejteplejší. I když ne o mnoho.

Klimatičtí alarmisté říkají, že se změnou klimatu můžeme čekat extrémy počasí. To rozhodně můžeme. K těm docházelo vždy a za každého podnebí, ať na této planetě byli lidé, nebo ne. Letos se třeba hodně psalo o tom, jak zemědělci naříkají na sucho.

Ovoce a řepka očekává však rekordní výnosy. A i u obilovin se dle Českého statistického úřadu očekává solidní výnos asi 5,04 t/ha (zdroj: AKCR). Což nijak nevybočuje z výnosů minulých let - roky 2002, 2003, 2005, 2006, 2007, 2010, 2012 mělo výnos nižší (zdroj – tabulka „Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin“ na webu ČSÚ). Například rok 2005 byl v ČR docela chladný (0,2°C pod „normálem“), ale výnosy byly jen 4,75 t/ha. Tehdy si nejspíše zemědělci stěžovali, že je moc zima a mokro.

Srovnej posledních 250 let. Vlevo Mannův „hokejkový graf“. Vpravo záznamy z Klementina. Otázka zní, odkud Mann vzal svoje data?

Zdroj.

Tagy článku