V Moskvě jsou k vidění unikátní dokumenty vztahující se k Mnichovskému diktátu. Ruský státní archiv uspořádal výstavu Mnichov 38: Na prahu katastrofy věnovanou tragickému okamžiku v českých, ale i evropských dějinách. Okamžiku, který přivedl svět k druhé velké válce, ač tehdejší západní politici byli přesvědčeni o opačném.

Ruské státní instituce pro výstavu odtajnily více jak 200 dokumentů. K široké veřejnosti se dostaly poprvé po osmdesáti letech, od odtržení od Československa sudetských oblastí. Jak se vyjádřil ředitel ruského Federální archivní agentury Andrej Artizov, jeho úřad navíc připravil a na internetu zveřejnil celkem 473 unikátních dokumentů týkajících se Mnichovského diktátu, které dříve byly tajné a veřejnost do nich nemohla nahlédnout.

Návštěvníci výstavy mohou na vlastní oči uvidět, kromě kopie samotné Mnichovské dohody, další historicky důležité listiny, které zradě naší republiky předcházely a dláždily k ní cestu.

Například protokol z jednání špiček nacistického Německa z listopadu 1937, který svědčí o tom, že Hitler plánoval zábor Rakouska a sudetských oblastí. Neměl by uniknout pozornosti ani stenografický záznam besedy mezi Adolfem Hitlerem a vlivným politikem a později ministrem zahraničí lordem Halifaxem o zlepšení vztahů mezi Berlínem a Londýnem, který obsahuje záměr britské vlády nebránit nacistickým snahám o připojení Sudet k Třetí říši.

K vidění jsou i dokumenty spojené s plánovanou operací Grün. Šlo o německý plán vojenského úderu proti Československu, který nacisté chystali od roku 1937. Operace měla být alternativou, pokud by selhal diplomatický nátlak na Prahu. Berlín byl připraven roztrhat Československo na kusy stůj co stůj.

Zveřejněné dokumenty umožní získat jasnější pohled na fašistické plány a atmosféru, která před osmdesáti lety panovala v Československu, Německu, ale také Sovětském svazu, který pozorně sledoval jak západní země hází svého středoevropského spojence do chřtánu nenasytného Hitlera.

Zajímavé jsou taktéž dokumenty, které popisují vztah československé armády k Sovětskému svazu, s nimž Praha byla v obranném paktu. „Hlavní štáb československé armády vyjádřil přání navázat těsnější vztahy s generálním štábem Rudé armády. Generál Miklík, první zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci, vyjádřil toto přání přesněji. Chtěli bychom mít s vaším generálním štábem takové kontakty, jaké máme s francouzským generálním štábem, prohlásil." To je uvedeno v diplomatické depeši sovětského vojenského přidělence v Praze z března 1938, půl roku před Mnichovským diktátem.

Zahájení výstavy se zúčastnil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Vrchní ruský diplomat v projevu uvedl, že Mnichovská dohoda je klasický příklad toho, jaké katastrofické následky může mít pohrdání mezinárodním právem. To je aktuální i našich nynějších časech.

„Výstava je jasným potvrzením toho, že na události té doby je nutné hledět v dějinném kontextu. Mnichovská dohoda, která se stala předehrou k druhé světové válce, stvrdila hanebnou a v podstatě zločinnou politiku appeasementu vůči Třetí říši. Země, které přistoupily na tuto dohodu — Velká Británie, Francie, Itálie — žily v bláhové naději, že se jim podaří odvrátit hrozbu hitlerovské agrese a že se jim podaří nasměrovat ji na Východ," řekl v projevu Lavrov.

Jak ruský ministr zahraničních věcí dodal, pacifistická politika Západu měla za následek přehlížení německé agrese vůči sousedům i vlastním obyvatelům židovské a jiné národnosti. To vyústilo v tragédii celosvětového měřítka.

Kurátor výstavy Mnichov 38: Na prahu katastrofy Valerij Arcybašev ukázal přítomným novinářům nejvzácnější exponáty a podělil se o své dojmy.

„Když jsem připravoval výstavu četl jsem si dokumenty té doby. Byl jsem překvapen, že tehdejší situace nebyla pouze politickou krizí, ale plánovala se skutečná válka proti Československu. Proti Československu byly nasazeny sudetoněmecké polovojenské jednotky, a také tak zvané polské dobrovolnické jednotky," řekl Sputniku historik.

Pan Arcybašev zpravodajku Sputniku upozornil, aby si všimla zajímavého dokumentu s označením přísně tajné v poslední části výstavy. Jedná se o rozhovor mezi představitelem sovětského komisariátu obrany Grigorijem Osetrovem a československým vojenským atašé v Moskvě Oldřichem Farským, který koncem října 1938 oznámil, že je Československo připraveno poskytnout Sovětskému svazu jakýkoli počet demobilizovaných důstojníků i za podmínky změny jejich občanství, pokud o ně Moskva projeví zájem.

K dohodě nedošlo. Československá jednotka v SSSR vznikla až začátkem roku 1942 v uralském Buzuluku. Ale to je jiný příběh.

Archivní dokumenty o Mnichovské zradě jsou umístěny na oficiální stránce Federální archivní služby http://rusarchives.ru.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce