Potrubí pomoci

Podle slov ruského ministra energetiky Alexandra Novaka veškeré technické podmínky ke stavbě nového plynovodu přes Altaj v současném dopravním koridoru jsou již odsouhlaseny, zbývá jen „trochu se domluvit". Ministr dodal, že jde o dodávky asi 30 miliard krychlových metrů plynu ročně. Pro srovnání: podle kontraktu mezi Gazpromem a CNPC má být pomocí budovaného plynovodu Síla Sibiře přepraveno 38 miliard krychlových metrů plynu ročně. Předpokládá se, že část nové linky položené na území RF bude delší o 450 km.

„Během jednání s prezidentem Putinem prezident Si Ťin-pching sdělil, že zadal úkol, aby v co nejkratší lhůtě byly vyřešeny otázky smlouvy o dodávkách plynu po západní trase," řekl Novak novinářům na VEF.

O stavbě plynovodu po západní trase se začalo hovořit již v roce 2006, ale rámcová dohoda byla podepsána až po osmi letech. Důvod, proč nyní Peking žádá, aby byla urychlena realizace projektu, je zřejmý: nehledě na obchodní válku s USA se čínská ekonomika rychle rozvíjí. Společně s ní roste i spotřeba energie. V roce 2017 se spotřeba plynu v ČLR zvýšila o 15 % (na 237 miliard krychlových metrů ročně) a za první pololetí roku 2018 — o 17 % oproti stejnému období loňského roku.

To znamená, že dříve nebo později nebude stačit ani nová trasa přes Altaj. Podle názoru odborníků se do roku 2030 spotřeba modrého paliva v Číně zdvojnásobí a dosáhne 480 miliard krychlových metrů ročně. Vzhledem k tomu, že vlastní těžba se bude zvyšovat mnohem pomaleji, jediným způsobem, jak zajistit spolehlivé dodávky plynu, bude jeho nákup od Ruska.

„Podle našich střednědobých prognóz se bude v roce 2035 pohybovat úroveň potřeby dodávek ruského potrubního plynu do Číny mezi 80 až 110 miliardami krychlových metrů," uvedl Alexej Miller.

Vyhrnout si rukávy

Aby si Gazprom zachoval status nejspolehlivějšího dodavatele energie, musí zvyšovat těžbu. Právě tomu se nyní věnuje tato ruská společnost. Podle Millerových slov se v tomto roce objem vytěženého paliva zvýšil téměř o pět procent, na 495 miliard krychlových metrů. Většina analytiků je přesvědčena, že hranice 500 miliard krychlových metrů může být překročena.

Plynovod však není jediný způsob, jak dodávat energii do Číny. Společně s rozvojem společného dopravního plynového systému dvou zemí Čína zvyšuje nákup ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Už v minulém roce činil LNG 19 % celkového vývozu modrého paliva v portfoliu společnosti Gazprom.

Další země regionu rovněž rozšiřují spolupráci s ruskou plynárenskou společností. Během pracovního setkání Alexeje Millera a prezidenta jihokorejské společnosti KOGAS v rámci VEF byla uvedena velmi zajímavá čísla. V tomto roce Soul zvýšil nákup ruského LNG téměř o 20 %. Zatímco za celý rok 2017 jihokorejské terminály přijaly od Gazpromu1,9 milionu tun paliva, již v prvním pololetí letošního roku tankery dopravily z Ruska 1,2 milionu tun.

O ruský LNG má zájem i Japonsko. Podle slov ministra hospodářského rozvoje Maxima Oreškina Rusko dodalo na japonský trh pouze za leden tohoto roku 668 tisíc tun zkapalněného plynu. V Tokiu se chystají zvýšit objem nákupu. Na VEF premiér Šinzó Abe vyjádřil přání, aby byla rozšířena spolupráce s Moskvou, a přiznal, že bez ruského LNG nemůže být globální palivový trh stabilní.

„Ruský LNG ze Severního ledového oceánu bude díky spolupráci s Japonskem obrovským stabilizujícím faktorem pro světový trh," zdůraznil Abe.

Příznivé perspektivy se pro Rusko otevírají i na vietnamském energetickém trhu. Během oficiální návštěvy předsedy vládnoucí komunistické strany Nguyễn Phú Trọnga v Soči začátkem září bylo podepsáno memorandum o dodávkách ruského LNG a rozvoji společných projektů plynových elektráren.

USA jsou nervózní

Neúspěšná ekonomická politika Washingtonu ohrožuje plánované projekty v oblasti rozšíření těžby a dodávek LNG za hranice. Ačkoliv se dnes američtí plynaři cítí na asijském trhu dobře, naděje na obsazení prvního místa v dodávkách tohoto druhu paliva se postupně ztrácejí.

Koncem roku 2019 mají být americké kapacity na výrobu LNG ztrojnásobeny: ze 3,6 na 9,6 miliard ft3 denně (řádově 100 miliard kubických metrů ročně). Když však Rusko zatlačí podle prognózy na USA na asijském trhu, Američané prostě nebudou mít kam přeprodávat zkapalněný plyn.

Například v Evropě, na níž se tak spoléhají ve Washingtonu, jsou přijímací terminály zatíženy méně než na čtvrtinu. A koncem roku 2019, kdy bude zahájen provoz Severního proudu 2, poptávka po americkém LNG úplně zmizí.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce