Podle slov velvyslance USA v Německu Richarda Grenella a představitele ministerstva energetiky Dana Brouilettea dovoz amerického zemního plynu do Německa umožní „zajistit bezpečnost dodávek energie" a podpořit „úsilí pro diverzifikaci energetiky", a také upevnit Transatlantickou alianci.

Nicméně je pro autora zcela zřejmé, že jde nikoli o zvýšení prodeje amerického plynu, zajištění větší energetické bezpečnosti ani o upevnění aliance. Tento návrh je varováním Německa, že se musí vzdát ruského plynu.

I když Angela Merkelová nesdílí názor Donalda Trumpa, že její země se stala „rukojmím" ruských energetických dodávek, projevila náhle o americký návrh zájem. Podle názoru autora článku, kancléřka v tom vidí poměrně levný a jednoduchý způsob uklidnit „excentrického" amerického prezidenta.

„Je jen jeden problém. Německo nechce kupovat americký zkapalněný zemní plyn a nepotřebuje ho," píše autor.

Je to spojeno za prvé s tím, že, jak správně poznamenávají v USA, Německo nemá infrastrukturu nezbytnou pro dovoz amerického plynu. Veškerý plyn přichází do Německa plynovody z Ruska, Norska a Nizozemska. V současné době probírají v Německu myšlenku výstavby terminálu pro příjem amerického zkapalněného plynu na pobřeží Severního moře. Jen málokdo ale věří, že bude výnosný, podotýká autor.

Za druhé, Německo plánuje vzdát se uhlovodíkových zdrojů energie už do roku 2050. Přitom dokonce i s ohledem na to, že zemní plyn je dobrým přechodným zdrojem energie na cestě k nulovým výronům, jaký to má smysl investovat prostředky do zcela nového systému, který nebude potřebný už za 32 let, klade si otázku autor. Zejména s ohledem na to, že existuje levnější způsob dodávek, Severní proud 2.

Za třetí, bude-li Německo kupovat americký plyn, začnou do země plout drahé a znečišťující životní prostředí cisternové lodě, což poškodí pověst „zelené země".

Kromě toho, Německo nepotřebuje americký plyn a nemusí „diverzifikovat" dodávky. V roce 2016 činil zemní plyn 22,6 % energetické struktury země. Přitom podle nejnovějších údajů z roku 2015 připadalo na Rusko 35 % dodávek, na Norsko 34 % a na Nizozemsko 29 %. Takže Rusko zabezpečuje pouhých 6 % energetických potřeb Německa.

A konečně, i když se Rusko neostýchá využívat svých obrovských zásob plynu jako politický nástroj, nebude Německo v bezpečí, vymění-li Rusko za USA, jejichž prezident provádí politiku „USA především" a má zálibu v obchodních válkách, podotýká autor článku. Nikdo Německo nepřemluví, aby podstoupilo takové riziko, píše Das Handelsblatt.