„K pokusům ovlivnit jednání ze strany mimoregionálních hráčů docházelo během celých 20 let jednání až do poslední chvíle," řekl Bratčikov v interview pro noviny Kommersant.

Podle jeho slov zájem o Kaspické moře projevily země, které se od něj nacházejí dost daleko, a to i za hranicemi Eurasie. K nim patří i USA.

Velvyslanec vyjádřil naději, že ratifikace úmluvy se neprotáhne.

„Myslím, že uměle protahovat proces ratifikace nikdo nebude. Úmluva je dokument vyrovnaný a rovnoprávný. V plné míře bere v úvahu zájmy všech pobřežních zemí. Její co nejrychlejší nabytí platnosti je v souladu s potřebami všech stran," prohlásil diplomat.

Úmluva o Kaspickém moři

Historický dokument podepsali 12. srpna prezidenti Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Íránu. Pracovalo se na něm 22 let.

Úmluva předpokládá, že hlavní oblast vodního povrchu Kaspického moře zůstane v běžném užívání a dno a vnitřek si země rozdělí mezi sebou.

„Vodní doprava, rybolov, výzkum a montáž hlavních plynovodů se budou provádět podle pravidel dohodnutých mezi stranami a při provádění rozsáhlých projektů se musí zohlednit faktor životního prostředí," řekla o dokumentu tisková služba ruského prezidenta.

Hlavně je v dokumentu napsáno, že se musí předcházet přítomnosti ozbrojených sil v Kaspickém prostoru mimoregionálních mocností. Pět států se jmenovalo odpovědnými za zachování námořní bezpečnosti a jsou odpovědní za správu svých zdrojů.

„Absolutně jedinečný dokument"

Podle odborníků bude hlavní výhodou to, že budou uchovány výše uvedené zásady v závazném dokumentu.

Otázka stanovení právního statusu Kaspického moře byla aktualizována po rozpadu Sovětského svazu, když vznikly nové subjekty mezinárodního práva, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. To vyvolalo otázku vymezení Kaspického moře mezi pět zemí. Obtíže při určování statusu Kaspického moře byly spojeny zejména s jeho uznáním jako jezero, jejichž vymezení je upraveno různými ustanoveními mezinárodního práva. Nevyřešený status Kaspického moře byl jednou z překážek pro výstavbu plynovodu, který má dodávat plyn do Evropy z Turkmenistánu přes Ázerbájdžán přes mořské dno.

Jak vysvětlil vedoucí odboru Střední Asie a Kazachstánu z institutu CIS Andrej Grozin, země „kaspické pětky" vytvořily „hybridní" domluvu, která je něco mezi rozdělením moře, volnou ekonomickou zónou, rybolovnou oblastí a výsledkem je „zcela ojedinělý dokument".