Stíhání vojáků

Vztahy USA s touto soudní instancí se pokazily už dávno. Washington podepsal Římský statut už v roce 2000, ale neratifikoval ho. Po dvou letech George Bush mladší podpis zcela odvolal. „V roce 2002 Bolton (Trumpův poradce) podepsal nótu, v níž generálního tajemníka OSN informoval o plánech USA nepřipojovat se k Římskému statutu, založenému ICC. Mezinárodní trestní soud je organizace, která má nést odpovědnost za nezákonné chování jejích orgánů nebo úředních osob," řekl Sputniku profesor mezinárodního práva, soudce mezinárodních trestních tribunálů OSN ve výslužbě Bachtijar Tuzmuchamedov.

Podle jeho slov „pokud jednání soudu je v souladu s mandátem, ale z nějakého důvodu se nelíbí USA, to ještě není důvod k tomu, aby mu bylo vyhrožováno tresty, včetně stíhání jeho pracovníků". V opačném případě se budou USA podobat libyjským polním velitelům, kteří v roce 2012 zadrželi skupinu pracovníků ICC, kteří přiletěli na setkání s Sajf al-Islámem Kaddáfím, jemuž ICC sdělil obvinění, dodal.

Bílý dům také zakázal státním úřadům pomáhat Mezinárodnímu soudu ve vyšetřování a povolil používání vojenské síly k osvobození občanů USA zadržených na základě rozhodnutí této instance. Některé země nemohou vydávat Američany Haagu, jinak přijdou o finanční a vojenskou pomoc Washingtonu.

Tentokrát se záminkou ke skandálu stala žádost Palestiny, aby Mezinárodní soud „vyšetřil zločiny Izraele". MZV USA okamžitě slíbilo, že nedovolí, aby bylo ubližováno blízkovýchodním spojencům, a zrušilo kancelář Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu. Trumpův poradce John Bolton zdůraznil, že Izrael se snaží „ochránit své občany před teroristickými útoky na západním břehu řeky Jordán a v pásmu Gazy".

Dalším důvodem nespokojenosti Bílého domu je referát nejvyšší prokurátorky ICC Fatou Bensoudové o chování amerického velení v Afghánistánu v letech 2003-2008. Podle soudních údajů vojáci krutě zacházeli se zajatci, ponižovali jejich lidskou důstojnost.

Zvláštní pozornost je v dokumentu věnována tajným věznicím CIA, kde byli zadržení lidé podezřelí z terorismu mučeni a týráni. Jde o objekty v Polsku, Litvě a Rumunsku, upřesnila prokurátorka. Právě tam byli převáženi zajatci z Afghánistánu. V referátu se uvádí, že američtí vojáci mučili minimálně 61 zadržených a pracovníci CIA dalších 27. Bylo uvedeno, že mučení během výslechů schválilo nejvyšší velení.

Afričané jsou také nespokojeni

Mezinárodní soud vznikal na vlně bouřlivých procesů, které řešily tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Římský statut podepsalo 138 států. Předpokládalo se, že k jurisdikci soudu budou zařazeny válečné zločiny, genocida, agrese a zločiny proti lidskosti.

Činnost soudu se však od samého počátku setkávala s odporem různých států. Rusko a Izrael nechtěly ratifikovat statut, Čína a Indie ho ani nepodepsaly. Brzy se ozvala obvinění ze strany afrických zemí připojených k ICC. Podle jejich názoru soud nevěnoval pozornost zločinům spáchaným Evropany a Američany a soustředil se pouze na stíhání zemí třetího světa.

ICC se skutečně zabýval především událostmi v Ugandě, Kongu, Středoafrické republice, Súdánu, Keni a Libyi. V roce 2011 soud vydal zatykač na vůdce džamáhíríje Muammara Kaddáfího a jeho syna Sajfa al-Isláma Kaddáfího na základě obvinění proti lidskosti.

V roce 2010 ICC sdělil obvinění súdánskému prezidentu Umaru al-Bašírovi. V Haagu obvinili politika z genocidy národnostních menšin v Darfuru. Nicméně mnohé africké země, které politik navštívil, prostě ignorovaly žádost ICC o jeho vydání.

V JAR rozhodnutí Haagu málem způsobilo vnitřní politickou krizi: místní soud vydal usnesení, že al-Bašír, který přijel do JAR kvůli účasti ve Valném shromáždění Africké unie, nesmí odjet z této republiky do vyřešení případu, ale tehdejší prezident Jacob Zuma umožnil al-Bašírovi opustit JAR a vyhlásil vystoupení JAR z Římského statutu. Po něm vystoupily s podobným prohlášením republiky Burundi a Gambie, ačkoliv Gambie a JAR svá prohlášení brzy odvolaly. Nicméně to značně poškodilo haagskou instanci: ze 123 zemí ratifikujících Římský statut bylo více než 30 afrických.

Předvolební PR republikánů

Univerzálním orgánem mezinárodní trestní justice se soud v Haagu nestal. Za léta práce ICC prakticky nedosáhl pokroku v pátrání po podezřelých. Byl obviňován z imitace bouřlivé činnosti kvůli zachování přílivu financí. Držet se nad hladinou mu pomáhají pouze výrazné referáty. Zmíněné vyšetřování trestných činů amerických vojáků bude mít stěží nějaký výsledek. Konflikt ICC a USA se však může pozitivně odrazit na pověsti soudu.

Ani v USA nesouhlasili s ostrým Boltonovým hodnocením všichni. Ochránci práv rychle obvinili Trumpovu kancelář z napadání nezávislého soudního systému, liberálové připomněli americkému prezidentovi, že v době jeho vlády země už vystoupila z Pařížské dohody o podnebí, UNESCA, Transpacifického partnerství a íránské jaderné smlouvy.

Zvučná prohlášení a výhrůžky na adresu Mezinárodního tribunálu se možná dají vysvětlit přípravou k předčasným volbám do kongresu, které se mají konat 6. listopadu. Trumpova vláda tak chce ukázat, jak rozhodně bojuje proti všem projevům protiamerické aktivity, a získat politické body.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce