Bylo to oznámeno ve zprávě pro tisk na portálu EurekAlert!.

Vědci prozkoumali mořské sedimenty podél pobřeží Ochotského moře, jejichž věk dosahoval 11,5, a 14,6 a 16,5 tisíce let. Ukázalo se, že usazeniny obsahovaly zbytky rostlin, které se spouštěly na mořské dno. Organická hmota byla o několik tisíc let starší než okolní horniny, což poukazovalo na to, že se uvolňovaly při tání věčně zmrzlé půdy a dostávaly se do řek. Před asi 11,5 a 14,5 tisíci lety, kdy probíhalo intenzivní tání ledovců, se zvedla hladina moře přibližně o 20 metrů během pouhých několika staletí. To zase způsobilo značnou erozi pobřežní věčně zmrzlé půdy v Ochotském moři a v severní části Tichého oceánu.

Tání věčně zmrzlé půdy však mělo za následek také zesílení skleníkového efektu kvůli uvolnění velkého objemu kysličníku uhličitého. Podle slov vědců se v současné době tento jev opakuje. Pobřeží v Arktidě se intenzivně porušuje a v některých místech pobřežní čára ustupuje rychlostí 20 metrů za rok. Až dosud však byl vliv eroze věčně zmrzlé půdy v klimatických modelech podceňován.