Samozřejmě Dálný východ postupně začíná poutat větší pozornost světa a stále více firem projevuje zájem o tento region. Ale z geografického hlediska je pohodlnější pro asijské firmy. Nicméně některé české firmy se rozhodly jít až tak daleko a navázat styky na okraji Ruska.

„Čukotka byla vybraná, protože si myslíme, že podnikatelé z Evropy zapomínají na takové vzdálené a méně přístupné oblasti, což je škoda a naše firma chce být někdy první nebo jediná. Navíc lidé na Dálném východě Ruska jsou nám obecně velmi sympatičtí a obdivujeme je, jak dokáží překonávat drsné povětrnostní podmínky," vysvětlil Sputniku svoji strategii ředitel firmy Horz Vít Horáček.

Jak vyplývá z komentářů vedení poradenské firmy Xenia, neznámá část světa je lepší pro začínající české exportéry a investory. To je důvod, proč se tato společnost chce pokusit uspět na Čukotce, protože tam není tolik „dravců" ze světa, kteří by firmě konkurovali.

Navíc Dálný východ česká delegace plánuje dobývat i v rozsáhlejším měřítku, tedy i v dalších subjektech této části Ruska.

„Vždy je lepší být velkým partnerem na malém trhu než drobným a nevýznamným partnerem na velkém trhu; v jiných regionech Ruska se též pokoušíme uspět, např. ve Vladivostoku, na Sachalinu nebo v Jakutsku," uvedl ve svém komentáři Michal Jirkovský, ředitel firmy Xenia.

Sachalin zařadila do mapy svých aktivit i firma Horz.

Když šlo o specifikum podnikání s ruskými partnery, členové české delegace zdůraznili, že mentalitu Rusů znají a rozumí si s nimi i jazykově. Představitel firmy Horz podotkl, že kultura podnikání je velmi podobná.

Stejný názor vyjádřil také představitel firmy Xenia. Podle jeho slov je kultura podnikání dnes naprosto vyrovnaná, mladší lidé z ČR a z Ruska pracují a chovají se, oblékají, stravují, cestují z 90 % úplně stejně. Samozřejmě všechno není vždy ideální, ale to prostě patří do běžného podnikatelského života.

„Kdo chce z ČR provádět obchod s Ruskem, tak technické komplikace snadno vyřeší, je to jen o vůli a snaze, zásadní problémy nevidíme, ruské velvyslanectví v Praze je velmi vstřícné v udělování dlouhodobých víz," vyslovil svůj názor ředitel poradenské společnosti Xenia.

Také podle Jirkovského je třeba brát v úvahu dvě věci.

„Ruské podniky se vyhýbají, až se přímo bojí v importu do Ruska jakékoli zboží proclívat, neboť skoro každý v Rusku řekne: ‚Ano, mám zájem o to a to české zboží, ale někdo ho musí do Ruska dovézt a proclít, já ho pak již jen koupím jako domácí výrobek‘," popsal první maličkost Jirkovský.

Druhý háček spočívá podle jeho názoru v tom, že naopak čeští podnikatelé nemají trpělivost, nepřemýšlí v obchodu dlouhodobě, vše chtějí řešit přes chytrý telefon, nepřemýšlí tolik o dlouhodobé strategii, zisk chtějí okamžitě a pak je pro ně nejpohodlnější obchod do EU.

Co se týče odvětví, která mají zájem o obchod s Ruskem, česká delegace uvedla, že výrobní firmy z ČR mají především pracovníky, kteří jsou vynikající ve výzkumu, vědě a ve výrobě. Čeští podnikatelé jsou naopak značně slabí v obchodu, marketingu, reklamě, v odvaze otvírat pobočky v cizině a investovat; aktivní v ČR obecně v exportu jsou nejvíce výrobci v elektrotechnice a ve výrobě nábytku, nově i v plastikářském průmyslu a v potravinářství, naopak nejmenší zájem o zahraniční obchod mají stavební firmy z ČR.

Pokud jde o specializaci firmy Horz, samozřejmě přišla řada i na otázku boje o ruský trh.

„Konkurenci výrobců plastů moc v Rusku necítíme, ale nemůžeme se vyjadřovat obecně pro celé Rusko, neboť ho neznáme. Myslíme si, že západní konkurence v Rusku moc není, protože nemají žádné informace o Rusku, nebo je mají zcela zkreslené některými politiky nebo novináři ze západní Evropy. ČR již z historických souvislostí rozumí Rusku daleko lépe než naši západní sousedi," uvedl v komentáři Vít Horáček.

Firma Xenia zase vidí konkurenci spíše v podobě poradenských firem ze západní Evropy, které mají mnohem více financí na svoji práci. Ale stále platí jiný problém, který se podle Jirkovského vůbec nezměnil od roku 1990. A to je zásadní přehlížení odborných znalostí českých obchodníků ze strany většiny západoevropských firem.

„Každý ze západu má zájem o společný podnik ve výrobě, ale nikdy o společný podnik v obchodu, prodeji a marketingu, kdy by třeba mohla společně působit česko-německá firma na ruském trhu, nebo česko-rusko-americká firma na africkém trhu, neboť západní partneři si myslí, že oni jsou lepší, zkušenější, chytřejší a šikovnější obchodníci, než kdokoli z východu, a proto by to byla pro ně ztráta času," shrnul Michal Jirkovský.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce