Pracovní skupina pro přípravu dokumentu byla vytvořena v září 2017. Autoři zprávy navštívili řadu cizích zemí a také tři mezinárodní organizace — EU, NATO, OBSE, kde provedli kolem stovky schůzí se zástupci vlády a představiteli občanské společnosti.

V předmluvě se zdůrazňuje, že tato zpráva je výsledkem uvědomění si nebezpečí, které manipulování s informacemi nese naší demokracii a tvrdí se, že opakované zásahy, které se konaly od roku 2014 — Ukrajina, Spolkový sněm, holandské referendum, brexit, americké volby — ukázaly, že ani ty největší západní demokracie nemají imunitu.

„Tato zpráva není a nemá být považována za oficiální stanovisko francouzské vlády. Rovněž není definitivní pozicí: v budoucnu budeme i nadále zkoumat toto téma v rámci hranic naší kompetence," praví se v úvodu.

Padesát doporučení ohledně marginalizace

Ve zprávě je uveden seznam 50 doporučení — od rad obecné povahy až po doporučení pro země, občanskou společnost a soukromé osoby. Bod 19 má název „Marginalizovat zahraniční orgány propagandy". „Zpočátku má smysl je nazývat jménem… A pak je… neakreditovat a nezvat na tiskové konference pro novináře," doporučují autoři dokumentu.

Při analýze případu, který je ve zprávě nazýván Macron Leaks — o publikacích Sputniku a úniku dat z počítače člena Macronova týmu v předvečer hlasování ve francouzských prezidentských volbách — autoři studie vyjmenovávají vzatá z toho ponaučení. Jedno z nich má název „Diskreditovat propagandistická média". V něm se praví, jak novináři RT a Sputniku byly zbaveni akreditace od 27. dubna 2017 až do konce kampaně.

V dokumentu zase nejsou uvedeny žádné skutečné důkazy zmíněného v něm „zásahu" Ruska do politických procesů na Západě. Autoři se omezují na svá vlastní tvrzení a předchozí nedokázaná obvinění. Ve zprávě se také uvádí, že pokus „o zásah do voleb francouzského prezidenta v roce 2017" přesvědčil autory o důležitosti studia tohoto tématu.