Někteří živočiši, včetně lidí, mají geny, které podporují cirkadiánní rytmy. Ty zase odpovídají za aktivizaci různých genů v průběhu 24 hodin. „Zapínají" mj. geny trávení ve dne a geny obnovení buněk v noci, uvádí Cell Metabolism.

U některých lidí se tyto rytmy porušují kvůli chorobám, změně časových pásem a často i kvůli pokročilému věku. V tomto případě nemůže organismus samostatně zachovávat bilanci mezi časem na trávení a časem na podporování funkcí metabolismu, což má za následek vážné problémy se zdravím.

Vědci „vypnuli" u myší geny, které odpovídají za zachování cirkadiánních rytmů, a rozdělili hlodavce na dvě skupiny. Té první poskytli přístup k jídlu ve dne i v noci, té druhé pouze v průběhu desetihodinového „okénka". V konečném důsledku byly u myší z první skupiny diagnostikovány cukrovka, obezita a ztučnění jater. Druhá skupina zůstala zdravá, i když složení stravy a množství kalorií byly u obou skupin hlodavců identické.