Tak je to opět tady. Včera večer na předávání Českých slavíků 2016 uspěla skupina Ortel na 2. místě a její zpěvák Tomáš Ortel také na 2. místě. Pískot, odcházení ze sálu, nesouhlasné komentáře nechápajících diváků z řad českého šoubyznysu v hledišti. Tomáš Ortel to však okomentoval s naprostým přehledem.
Při předávání ceny za skupinu:
„Dávejte si pozor s tím potleskem, pak budete muset vysvětlovat proč jste nám tleskali.“
Při předávání ceny za zpěváka:
„Nevím, co říct. Loni to byl bronz, letos stříbro. Bojím se příštího roku. Doufám, že nebudu nemocný příští rok a se všema se uvidím. Jsem zvědavý na komentáře a psaní, co nám lidé píšou. Lidé hledají to, co nás rozděluje, než to, co by nás mělo sjednocovat. Včera jsem hledal recept na žemlovku a bylo tam plno lidí, co si dokázali nadávat, otázka je, jestli je problém v té žemlovce.“
Objev roku „Pekař“ prohlásil při předávání ceny:
„Slavík je super, ale mohlo by to být lepší. Kdyby tu nebyli lidi, kteří tu podle mě být nemají.“
Ze sálu odešel na protest romský zpěvák Radek Banga, viz: Když se to vezme z širšího pohledu, tak čeští posluchači to natřeli havloidům i v dalších umístěních zpěváka roku. Třetí místo Michala Davida totiž ukazuje, že jeho repertoár z dob komunismu je jim milejší, než cokoliv nového. A tradičně první Karel Gott je obecně znám svými vyjádřeními o iluminátech u řízení světa. I tento projev demokracie, jakým je hlasování Českého slavíka, ukazuje na to, jak moc jsou naše (nejen) pseudoelity vzdáleny životu většiny národa (asi podobně jako Marie Antoinetta) a jak strašně moc nechápou (asi až na Dalibora Jandu, který předával cenu za 2. místo zpěváka roku), co se tady děje. Je vidět, že i v asi té nejvyšší formě umění, jakým hudba může být rozhodují lidé hlavně podle srdce a nikoliv podle vnější líbivé estetické formy. Co mají společného fanoušci skupiny Ortel, apod. s lidmi typu David Koller, Jaroslav Hutka, Bára Štěpánová, Matěj Ruppert, Bára Poláková, Xindl X a dalšími, kteří vystoupili např. v Show Jana Krause 26.10.2016, na Staroměstském náměstí 28.10.2016 a Václavském náměstí 17. listopadu 2016? Dokázalo by je svést dohromady něco jiného, než dlouhé a intenzivní společné utrpení? Nebo zabedněnost duší oněch druhých dokáže rozvázat až smrt a bolestné zkušenosti nové inkarnace? Jakto, že někteří se dokázali probrat (Daniel Landa, Vilém Čok, Jožo Ráž, Jiří Krampol, Zdeněk Troška, Janek Ledecký) a jiní ne? Jsou v tom geny? Umístí se za rok mezi zpěvačkami roku Olivie Žižková? YouTube kanál Tomáše Ortela: