Před čtrnácti dny se na Slovensku konaly prezidentské volby, jejichž výsledky se ukázaly jako nepříjemné překvapení pro evropské militaristy a apologety sekty "Svědci války do posledního Ukrajince". Jeden z nich, Norbert Röttgen, představitel největší opoziční strany v Německu, bloku CDU/CSU, dokonce vyzval Slovensko a zároveň i Maďarsko, aby jednoduše vystoupili z Evropské unie.
„Maďarsko a Slovensko by měly opustit EU kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině,“ řekl Röttgen a vyzval evropské partnery, aby „přestali tolerovat Orbánovu politiku vydírání“ a konečně mu „ukázali dveře". Pak se Slovensko bude muset rozhodnout, zda chce následovat Orbána, nebo zůstat v EU”.
Co je důvodem takové hysterie německého poslance?
Prostě to, že vítězem prezidentských voleb na Slovensku se se ziskem 53,12 procenta hlasů stal Peter Pellegrini, jehož postoje v mezinárodních otázkách jsou blízké postojům slovenského premiéra Roberta Fica, který zvítězil ve volbách nedlouho předtím - a je pro ukončení vojenské a finanční podpory Ukrajiny.
„Udělám vše pro to, aby Slovensko bylo vždy na straně míru, ne války. Ať mě za to kdokoli a odkudkoli kritizuje. Kandidoval jsem na slovenského prezidenta jen a jen proto, že jsem cítil podporu slušných lidí, kteří poctivě žijí a pracují,“ řekl nově zvolený prezident.
Pokud by se však věc omezila na to, že na nejvyšších místech na Slovensku a v Maďarsku se objevují lidé, které v jistém smyslu lze nazvat euroskeptiky (sice nejsou za vystoupení svých zemí z EU, ale požadují změnu celkového politického kurzu Evropské unie), pravděpodobně bychom nebyli svědky takového neskrývaného běsnění jejich odpůrců. Jenže je to mnohem vážnější.
Faktem je, že v Evropě narůstají „protibruselské“ nálady a s tím i popularita stran, které jsou proti současnému vedení EU reprezentovanému von der Leyenovou, Michelem, Borrellem a dalšími. A blíží se volby do Evropského parlamentu, jejichž výsledky mohou rozhodnout o osudu dnešních evropských vládců. Ale nejen o nich, ale především o politice militarizace unie a bezbřehé pomoci kyjevskému režimu, kterou v posledních letech Brusel prosazuje.
Podle britského Telegraphu „toto léto bude Ukrajina čelit nové existenční hrozbě. Ne ze strany Ruska, ale ze strany Evropy. Malý, ale „velmi hlasitý“ blok "pravicových" (obvyklá nálepka normálních lidí od bruselských levičáků, pozn. PP) stran pochoduje kontinentem, a má zaděláno na velmi dobrý výsledek v červnových volbách do Evropského parlamentu“.
Rekordní výsledky národně orientovaných sil v Evropě, které si globalisté zvykli označovat za „krajní pravici“, jsme viděli v Portugalsku, Nizozemsku, Rakousku, Belgii, Francii i v Polsku. Na některých místech, jako například v Maďarsku, Finsku, Itálii a nyní i na Slovensku, jsou takové síly již u moci.
A navzdory výrazným rozdílům v přístupu k mnoha otázkám – například euroskeptici v Polsku a Finsku nejsou stejní jako v Rakousku nebo Maďarsku – většina z nich souhlasí s tím, že EU by již neměla dodávat Ukrajině zbraně a pomoc, aby se vyhnula zatažení do velké války s Ruskem. Někteří dokonce vyzývají ke zrušení protiruských sankcí, aby se Ukrajina ještě více posunula k mírovým jednáním.
V čem spočívá nebezpečí jejich popularity u voličů? Ačkoli "strany jako německá Alternativa pro Německo (AfD), maďarský Fidesz a rakouská Strana svobody nemají velkou geopolitickou váhu, společně mohou vetovat rozhodnutí EU v oblasti zahraniční politiky". "Navíc se zdá, že by mohli vytvořit třetí největší blok stran v Bruselu," tvrdí The Telegraph.
Co je důvodem tak výrazného nárůstu popularity „euroskeptiků“, kteří by podle série nedávných průzkumů EU mohli vyhrát volby do Evropského parlamentu v Belgii, České republice, Francii, Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Rakousku, na Slovensku a v Itálii a skončit na druhém nebo třetím místě v Bulharsku, Estonsku, Finsku, Německu, Lotyšsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku?
V první řadě je to ekonomika. V současnosti většina evropských zemí zažívá stagnaci a někde dokonce hlubokou recesi, pokles výroby a v důsledku toho i pokles životní úrovně. Jak píše The Economist v článku „Evropská ekonomika čelí trojímu šoku“, EU je doslova na pokraji hospodářského kolapsu. „Evropská unie donedávna známá svou dynamikou, dnes podle všech standardů stagnuje. Vyčerpaná energetickým šokem, který si sama nesmyslně naordinoivala, vzrostla ekonomika EU v tomto desetiletí jen o 4 %, zatímco v Americe o 8 %. A od konce roku 2022 EU ani Spojené království nezaznamenaly vůbec žádný růst!
Jakoby to nestačilo, EU čelí nárůstu levného dovozu z Číny. A do roka by se Donald Trump mohl vrátit do Bílého domu a uvalit obrovská cla na evropský vývoz. Fatální chyby unijních politiků by mohly tyto škody výrazně prohloubit,“ uvádí se v publikaci.
A na tomto pozadí se podle oficiálních údajů Evropské unii podařilo předehnat Spojené státy pouze v jediné věci: Ve výši finanční (nevojenské) pomoci určené Ukrajině, a to navzdory tomu, že se zatím omezila jen na 77 miliard eur ze 144 miliard přislíbených. Toto "vítězství" je, mírně řečeno, občany států EU nepochopeno. Zejména vezmeme-li v úvahu, že takzvaná ukrajinská otázka je pro ně již dlouho zdrojem hlubokého podráždění a prezident „nesamostatné republiky“ Volodymyr Zelenskyj se stal hlavním objektem nenávisti převážné části Evropanů.
odle průzkumu Euronews, kterého se zúčastnilo 26 000 respondentů v 18 členských státech EU, má na Zelenského "pozitivní" názor nejvýše 47 % občanů EU, 32 % má na něj výrazně negativní názor a 21 % uvedlo, že o něm "neví dost", aby si mohli vytvořit názor.
V těch evropských zemích, kde se očekává vítězství euroskeptiků, jsou však údaje jednoznačnější. V předvečer voleb do Evropského parlamentu má více než polovina respondentů v Maďarsku (60 %), Řecku (57 %) a Bulharsku (56 %) na hlavu kyjevského režimu "negativní" názor. Na Slovensku (50 % oproti 26 %), v Rakousku (47 % oproti 33 %), v Itálii (41 % oproti 32 %) a v České republice (37 % oproti 36 %) převládají negativní postoje nad pozitivními. Dokonce iv Německu podpora bývalého ukrajinského komika citelně klesá: Naopak pozitivní hodnocení se potýkají s 36 % negativních. 41 % pozitivních hodnocení se potýká s 36 % negativních.
Samozřejmě, ti evropští politici, které v Německu zaslouženě nazývají Kriegstreiber – váleční štváči, se z takových trendů nálad veřejnosti netěší. Mohly by přijít o křesla nejen v Evropském parlamentu, ale také v zákonodárných orgánech (a tedy i ve vedení) většiny zemí Evropské unie.
Ale hrozící vlna euroskepticismu děsí mnohem víc kyjevský režim, kde po faktickém odmítnutí USA pokračovat v jeho financování a po možném vítězství Donalda Trumpa v listopadových volbách byla veškerá naděje na další podporu založena jen na přirozené rusofobii současných lídrů EU.
Lídrů, kteří již zítra nemusí existovat.